Vojtěch a Babiš jednali s odbory: Odměny dostanou všichni zdravotníci, ne jen pečující o nakažené

Odměny za dobu epidemie covidu-19 by měli dostat všichni zdravotníci, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali na plný úvazek, ne jen ti starající se přímo o nakažené novým typem koronaviru. Shodli se na tom dnes premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se zástupci zdravotnických odborů.

Stát by to mohlo vyjít zhruba na deset miliard korun, řekl novinářům po jednání Vojtěch. Dotační titul by měl jeho úřad připravit nejlépe do konce července, doplnil Babiš. Jednat o tom budou s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové by zdravotníci, kteří pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, měli dostat mimořádné odměny ve výši 40.000 korun. Zaměstnanci, kteří ošetřovali pacienty, aniž věděli, zda jsou nakažení, nebo ne, by měli mít nárok na odměnu maximálně 30.000 korun, ostatní by pak měli obdržet maximálně 10.000 korun.

"Musíme vycizelovat technické parametry, kolika lidí by se to týkalo, aby to bylo skutečně u těch zdravotníků, kteří byli v té době v nemocnicích, pracovali na plný úvazek. O tom ještě musíme vést debatu i s odbory, o těch skutečných číslech lidí, kterých by se to týkalo. Pokud bude shoda s ministerstvem financí, dotační program připravíme," řekl Vojtěch.

Připomněl, že ve Sněmovně jsou připraveny pozměňovací návrhy KSČM k vládní rozpočtové novele, které mimo jiné mají přiřknout z rozpočtové rezervy 500 milionů korun na odměny zdravotníků v sociálních službách a 1,25 miliardy pro zdravotníky v nemocnicích. "Ta částka by se tedy tím pádem musela zvýšit tak, jak jsme se dnes dohodli, aby šla napříč všemi zdravotníky, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali," dodal ministr.

"Všechno bude záležet na tom, kolik hodin zaměstnanci v jednotlivých nemocnicích odpracovali. Dotační titul se bude skládat z toho, jak skutečně péči v nemocnicích poskytovali nebo jestli zabezpečovali jednotlivé provozy v nemocnicích," řekla novinářům Žitníková. "Dotkne se to jak zdravotnického, tak provozního personálu," dodala. "Všichni, kteří v té době pracovali v nemocnicích, něco dostanou," doplnil Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů.

Podle Babiše jde o obdobu toho, jak byly vyřešeny odměny pro pracovníky v sociálních službách. Těm vláda schválila odměny za práci v době epidemie v květnu, podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 40.000, 20.000 a 10.000 korun za měsíc. Celkem na to kabinet vyčlenil 5,2 miliardy.

Vojtěch připomněl, že od 1. července platí kompenzační vyhláška, která mění letošní úhrady pojišťoven za zdravotní péči. Má zohlednit výpadek péče od března do května a zároveň kompenzovat vyšší náklady, které měly nemocnice s péčí o pacienty s covidem-19, část peněz přidává také na odměny zdravotníků v první linii. Na zdravotní péči vyhláška počítá s 354 miliardami korun, původně bylo pro letošní rok schváleno 346 miliard.

Související

Léky, ilustrační foto Analýza

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes

Spojené státy zavádějí 15% clo na dovoz evropských léků, včetně známých značek jako Ozempic na léčbu cukrovky či Keytruda, sloužící k imunoterapii při rakovině. Zatímco vláda prezidenta Donalda Trumpa krok hájí jako podporu domácí výroby, existuje riziko masivních dopadů na pacienty. Zvýšení cen může nejvíce zasáhnout seniory a chronicky nemocné, kteří už nyní bojují s vysokými náklady na péči v jednom z nejdražších zdravotnických systémů světa.

Více souvisejících

Zdravotnictví Andrej Babiš Adam Vojtěch (ANO) Odbory Lékařský odborový svaz Martin Engel

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

9. srpna 2025 19:50

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy