Vojtěch: Desítky milionů korun jsou na první fázi vývoje vakcíny proti covid-19

Náklady v řádu desítek milionů korun se podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) předpokládají na první fázi vývoje vakcíny proti covidu-19. Pokud by došlo na výrobu, budou náklady jiné, řekl dnes na tiskové konferenci. Právě nízké náklady, které v pondělí uvedla šéfka týmu, lékařka z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a poslankyně za ANO Věra Adámková, budí u odborníků pochybnosti.

Do vývoje vakcíny iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací pošle EU 7,5 miliardy eur, Česko se na tom podílí 750.000 eur (asi 20,3 milionu korun). Podle ministerstva zdravotnictví je důležitá soběstačnost.

Na vakcíně spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), Institut hematologie a krevní tranfuze a IKEM. "Jestli jsou tu instituce, které chtějí vakcínu řešit, tak ať ji řeší," řekl na dotaz novinářů k vakcíně premiér Andrej Babiš. Podle něj vznikne pracovní skupina, kde se bude diskutovat o tom, která vědecká pracoviště v ČR se věnují výzkumu souvisejícímu s covidem-19.

Podle ministra mají první fázi výzkumu na starosti laboratoře Státního zdravotního ústavu, kde je i Národní referenční laboratoř pro chřipku, která se zkoumání nového typu koronaviru věnuje už od počátku epidemie. "Je jasné, že kdyby došlo na výrobní fázi, tak budou náklady jiné," dodal ministr.

Sedm členů Učené společnosti ČR v čele s předsedkyní, mikrobioložkou Blankou Říhovou vyjádřilo v prohlášení pochybnosti o takovém výzkumu. Projekt tak, jak byl prezentován, podle nich vzbuzuje pochybnosti, zda jeho autoři mají dostatek zkušeností s vývojem vakcín a chováním virů.

Pochybnosti se objevují také o poslankyni Adámkové, která výzkumný tým vede. Je držitelkou anticeny Bludný balvan z roku 2018, kterou jí Český klub skeptiků Sisyfos udělil za "blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy". Podle premiéra Andreje Babiše je Adámková především lékařka, politické důvody odmítl.

Česká vakcína má být takzvaně inaktivní, tedy vytvořená z usmrcených virů. Mikrobiolog Ivo Vojtek, který se podílí na vývoji vakcíny společnosti GSK, ČTK řekl, že taková metoda je poměrně nenáročná. Někteří odborníci ji ale kritizují jako nevhodnou. Například podle ředitele Centra očkování a cestovní medicíny Jiřího Berana by byla vhodnější vakcína vektorová, řekl Českému rozhlasu Plus. Tento typ je založen na kvasinkách nebo bakteriích, které po vnesení genu viru vytvoří velké množství antigenu. Vakcíny mohou být také s oslabeným živým virem, jeho rozštěpenými částicemi nebo obsahovat toxiny, které virus zabíjejí.

O vývoj vakcíny se snaží v mnoha zemích, ve fázi studií je i příprava léku. Evropská komise v pondělí zahájila dárcovskou konferenci a za první den získala na vývoj vakcíny a léků proti koronaviru téměř celou cílovou částku 7,5 miliardy eur (205 miliard korun). Konference je součástí globální iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO). Třeba Německo přislíbilo 525 milionů eur, Francie půl miliardy, Británie přes 400 milionů eur, Japonsko a Kanada v přepočtu shodně přes tři čtvrtě miliardy eur. Český premiér Andrej Babiš (ANO) jménem zemí visegrádské skupiny slíbil dohromady tři miliony. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko věnují shodně po tři čtvrtě milionu eur.

Související

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) Věra Adámková (ANO) Zdravotnictví Nemocnice IKEM očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy