Návrh kompenzační vyhlášky počítá pro letošní rok s 354 miliardami korun na zdravotní péči proti původním 340 miliardám v úhradové vyhlášce pro rok 2020. Pět miliard půjde na kompenzace za covid-19, většinou na odměny zdravotníků v nemocnicích.
Vyplývá to z návrhu kompenzační vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Úhradová vyhláška upravuje platby, které za zdravotní péči jejím poskytovatelům hradí zdravotní pojišťovny. Platit by měla od 1. července.
Návrh podle ministerstva zohledňuje jak vyšší náklady spojené s epidemií způsobenou novým typem koronaviru, tak sníženou produkci v nemocnicích nebo ordinacích, které musely omezit péči. Nemocnicím ministerstvo nařídilo zastavit zbytnou péči 16. března, obnovovat ji postupně začaly po Velikonocích. Musely také vyčlenit lůžka pro pacienty s covidem-19, část z nich ale kvůli dobrému vývoji epidemie nebyla využita. Nové pacienty nepřijímaly také lázně.
"Prakticky pro všechny poskytovatele pak také vyplynuly zvýšené náklady a snížená produkce zdravotních služeb z nutnosti přizpůsobit svůj provoz probíhající epidemii, kdy je například nutné vynakládat prostředky na zvýšené množství ochranných pomůcek či dezinfekce," píše se v dokumentu. Pokud by kompenzace pojišťovnami vyplaceny nebyly, došlo by podle ministerstva ve středně a dlouhodobém horizontu k omezení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty.
Původní úhradová vyhláška počítala s náklady na zdravotní péči ve výši 340 miliard, pojišťovny přidaly dalších šest miliard. Nárůst nákladů se letos odhaduje až o osm miliard korun, na zdravotní péči by tak mělo jít zhruba 354 miliard korun. Pět miliard jsou přímé náklady na testování, ochranné pomůcky, odběrové sanitky a odměny personálu. Další tři jsou výdaje na úhradu potenciální nadprodukce. Náklady celého systému zdravotnictví včetně provozních nákladů zdravotních pojišťoven budou v roce 2020 asi 366,4 miliardy korun.
"Reálný celkový dopad na veřejné zdravotní pojištění není možné vyčíslit exaktně, lze jej pouze předpokládat, a to za prvé z důvodu, že záleží na aktivitě poskytovatelů zdravotních služeb, za druhé proto, že vyhláška je pro poskytovatele a zdravotní pojišťovny závazná jen tehdy, pokud se poskytovatel zdravotních služeb a zdravotní pojišťovna nedohodnou o způsobu a výši kompenzace jinak," uvedlo ministerstvo.
Příjmy se očekávají zhruba 318 miliard korun, z nichž 220 miliard půjde z vybraného pojistného na zdravotní pojištění a 91 miliard korun bude platba státu za státní pojištěnce včetně jejího navýšení od července 2020 o 21 miliard. Dalších 42 miliard korun bude z rezerv zdravotních pojišťoven. Ministerstvo podle dokumentu očekává, že zůstatky na základních fondech budou vyčerpané a saldo hospodaření pojišťoven bude zhruba 40 miliard, dorovná se z rezerv.
Vyhláška stanoví úhrady za péči přímo spojenou s nemocí covid-19 pro nemocnice, kde byli pacienti hospitalizovaní. Součástí navýšení je i částka na odměny zdravotníkům. Zvláštní úhrada je také za odběr biologického materiálu související s testováním na covid-19.
Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče na 30 až 50 procent minulého roku. Beze změn úhrad by nemocnice přišly podle odhadů asi o 22 miliard korun. Zařízením, která musela péči kvůli covidu-19 omezit a vyhradit lůžka jako rezervu, vyhláška snižuje takzvaný produkční cíl. Ten se vypočítává pro rok 2020 z roku 2018 s mírným navýšením. Aby nemocnice nepřišly o zálohy v naplánované výši, musí dosáhnout určený podíl předloňské produkce. Cíl se liší podle podílu pacientů s koronavirem.
Od 1. července se navyšují také úhrady lázním, jejichž činnost ministerstvo svým nařízením takřka zastavilo. Vyhláška také například navyšuje úhradu za návštěvy v ambulancích lékařů a pro domácí péči, která má kompenzovat náklady na zdravotní pomůcky, které si budou ve druhé polovině roku 2020 zajišťovat samy. Ceny na trhu jsou kvůli celosvětové pandemii zvýšené.
Více peněz dostanou na zdravotní péči také poskytovatelé sociálních služeb, například domovy pro seniory nebo podobná lůžková zařízení. Od března do května byly navýšeny platy zdravotníků v zařízeních, kde byla vyhlášena karanténa o 40.000 korun a o 10.000 korun u ostatních. Peníze navíc jdou také na nákup ochranných pomůcek.
Návrh zákona stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos.
Související
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Zdravotnictví , nemocnice , ministerstvo zdravotnictví , zdravotní pojišťovny , pacienti , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 2 hodinami
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 6 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 8 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák