Vyhláška navyšuje náklady na zdravotní péči, letos se počítá s 354 miliardami

Návrh kompenzační vyhlášky počítá pro letošní rok s 354 miliardami korun na zdravotní péči proti původním 340 miliardám v úhradové vyhlášce pro rok 2020. Pět miliard půjde na kompenzace za covid-19, většinou na odměny zdravotníků v nemocnicích.

Vyplývá to z návrhu kompenzační vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Úhradová vyhláška upravuje platby, které za zdravotní péči jejím poskytovatelům hradí zdravotní pojišťovny. Platit by měla od 1. července.

Návrh podle ministerstva zohledňuje jak vyšší náklady spojené s epidemií způsobenou novým typem koronaviru, tak sníženou produkci v nemocnicích nebo ordinacích, které musely omezit péči. Nemocnicím ministerstvo nařídilo zastavit zbytnou péči 16. března, obnovovat ji postupně začaly po Velikonocích. Musely také vyčlenit lůžka pro pacienty s covidem-19, část z nich ale kvůli dobrému vývoji epidemie nebyla využita. Nové pacienty nepřijímaly také lázně.

"Prakticky pro všechny poskytovatele pak také vyplynuly zvýšené náklady a snížená produkce zdravotních služeb z nutnosti přizpůsobit svůj provoz probíhající epidemii, kdy je například nutné vynakládat prostředky na zvýšené množství ochranných pomůcek či dezinfekce," píše se v dokumentu. Pokud by kompenzace pojišťovnami vyplaceny nebyly, došlo by podle ministerstva ve středně a dlouhodobém horizontu k omezení dostupnosti zdravotní péče pro pacienty.

Původní úhradová vyhláška počítala s náklady na zdravotní péči ve výši 340 miliard, pojišťovny přidaly dalších šest miliard. Nárůst nákladů se letos odhaduje až o osm miliard korun, na zdravotní péči by tak mělo jít zhruba 354 miliard korun. Pět miliard jsou přímé náklady na testování, ochranné pomůcky, odběrové sanitky a odměny personálu. Další tři jsou výdaje na úhradu potenciální nadprodukce. Náklady celého systému zdravotnictví včetně provozních nákladů zdravotních pojišťoven budou v roce 2020 asi 366,4 miliardy korun.

"Reálný celkový dopad na veřejné zdravotní pojištění není možné vyčíslit exaktně, lze jej pouze předpokládat, a to za prvé z důvodu, že záleží na aktivitě poskytovatelů zdravotních služeb, za druhé proto, že vyhláška je pro poskytovatele a zdravotní pojišťovny závazná jen tehdy, pokud se poskytovatel zdravotních služeb a zdravotní pojišťovna nedohodnou o způsobu a výši kompenzace jinak," uvedlo ministerstvo.

Příjmy se očekávají zhruba 318 miliard korun, z nichž 220 miliard půjde z vybraného pojistného na zdravotní pojištění a 91 miliard korun bude platba státu za státní pojištěnce včetně jejího navýšení od července 2020 o 21 miliard. Dalších 42 miliard korun bude z rezerv zdravotních pojišťoven. Ministerstvo podle dokumentu očekává, že zůstatky na základních fondech budou vyčerpané a saldo hospodaření pojišťoven bude zhruba 40 miliard, dorovná se z rezerv.

Vyhláška stanoví úhrady za péči přímo spojenou s nemocí covid-19 pro nemocnice, kde byli pacienti hospitalizovaní. Součástí navýšení je i částka na odměny zdravotníkům. Zvláštní úhrada je také za odběr biologického materiálu související s testováním na covid-19.

Při epidemii koronaviru v březnu, dubnu a květnu klesla akutní lůžková péče na 30 až 50 procent minulého roku. Beze změn úhrad by nemocnice přišly podle odhadů asi o 22 miliard korun. Zařízením, která musela péči kvůli covidu-19 omezit a vyhradit lůžka jako rezervu, vyhláška snižuje takzvaný produkční cíl. Ten se vypočítává pro rok 2020 z roku 2018 s mírným navýšením. Aby nemocnice nepřišly o zálohy v naplánované výši, musí dosáhnout určený podíl předloňské produkce. Cíl se liší podle podílu pacientů s koronavirem.

Od 1. července se navyšují také úhrady lázním, jejichž činnost ministerstvo svým nařízením takřka zastavilo. Vyhláška také například navyšuje úhradu za návštěvy v ambulancích lékařů a pro domácí péči, která má kompenzovat náklady na zdravotní pomůcky, které si budou ve druhé polovině roku 2020 zajišťovat samy. Ceny na trhu jsou kvůli celosvětové pandemii zvýšené.

Více peněz dostanou na zdravotní péči také poskytovatelé sociálních služeb, například domovy pro seniory nebo podobná lůžková zařízení. Od března do května byly navýšeny platy zdravotníků v zařízeních, kde byla vyhlášena karanténa o 40.000 korun a o 10.000 korun u ostatních. Peníze navíc jdou také na nákup ochranných pomůcek.

Návrh zákona stanoví, že v případě zdravotnických zařízení, která dostávají zálohy na hrazenou péči, se náhrady vypořádají při ročním zúčtování v polovině příštího roku. Ostatní poskytovatelé mají dostávat zálohy na kompenzaci už letos.

Související

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Ilustrační fotografie.

V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů

Nemocnost akutními respiračními infekcemi v Česku se v uplynulém týdnu téměř nezměnila a činí 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel. Aktuálně se počty zvyšují u předškolních dětí, školáků a seniorů, naopak mírně klesají u adolescentů, mladých dospělých a dospělých v produktivním věku. Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Mezi regiony však nejsou významné rozdíly.

Více souvisejících

Zdravotnictví nemocnice ministerstvo zdravotnictví zdravotní pojišťovny pacienti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy