VZP: Rok 2020 je pojišťovna připravena zvládnout, 2021 zůstává otázkou

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) očekává, že příjmy, které tvoří zejména výběr pojistného, letos klesnou asi o sedminu. V plánech pro letošní rok VZP počítala letos s příjmy 210 miliard korun. Ve svých odhadech podle předsedkyně správní rady, poslankyně Věry Adámková (za ANO), VZP nyní počítá s poklesem o 31 miliard korun. Každý měsíc se bude predikce zpřesňovat, řekla na tiskové konferenci po jednání rady.

VZP, stejně jako menší zdravotní pojišťovny, garantovala uhrazení veškeré péče, která s nemocí COVID-19 souvisí.

"Pokud nedojde k významné změně situace v ČR, je VZP připravena rok 2020 zvládnout. Příští rok je otázka," řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Bude se podle něj muset rozhodnout, v jakém rozsahu budou zachované zdravotní služby a kde se vezmou zdroje. "Musíme si vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů," dodal.

Pojišťovna počítá s poklesem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů za zaměstnance zhruba o 24 miliard korun a o sedm miliard korun od živnostníků. Vychází z predikce ministerstva financí, které podle Adámkové počítá v současné situaci s poklesem ekonomiky o 5,5 procenta.

Pojišťovna má v současné době podle Kabátka rezervy zhruba 24 miliardy korun a další jednotky miliard je možné uvolnit z jiných fondů. Jen za letošní rok do rezervního fondu přibylo 2,5 miliardy. Adámková připomněla, že zdravotnické odbory loni opakovaně vyzývaly, aby pojišťovny své rezervy rozpustily. Peníze podle nich měly jít zejména na platy v nemocnicích.

Na zhruba 8,5 miliardy korun ministerstvo odhadlo pokles příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění za odpuštěné platby osob samostatně výdělečně činných na zdravotní pojištění. Sněmovna projednává návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce asi o 3,5 miliardy korun.

Nemocnice musely z nařízení ministerstva omezit vyšetření a operace, které nejsou nezbytné. Méně kontaktů s pacienty mají také soukromí lékaři. Pojišťovna očekává, že platby za péče poklesnou asi o sedm miliard. Nemocnice se obávají, že se kvůli snížení produkce běžných výkonů dostanou do finančních problémů.

Zálohové platby zůstanou podle Adámkové v plné výši. "Není možno garantovat, že nemocnice nepřijde ani o korunu. Je předčasné bavit se o podprodukci, jestli to budou stovky milionů nebo miliardy. Nikdo z nás neví, jak dlouho bude nouzový stav trvat," uvedl Kabátek. O vyúčtování péče je podle něj možné se bavit až v době, kdy bude jasné, jak se produkce poskytovatelů péče, tedy nemocnic, ordinací, ale třeba také laboratoří, změnila.

Systém veřejného zdravotního pojištění letos počítal s výdaji okolo 350 miliard korun. Klienty VZP je zhruba 60 procent obyvatel, v letošním roce pojišťovna na péči plánovala vydat 208 miliard korun. Příjmy měla mít 210 miliard.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Negativní revers. Pacienti mohou léčbu doporučenou lékařem odmítnout

Lékař smí pacientovi poskytnout zdravotní služby v případě, že s nimi pacient souhlasí, jedná se o tzv. svobodný a informovaný souhlas. V případě, že pacient s léčbou nesouhlasí, má ze zákona právo ji odmítnout. Výjimku tvoří případy, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu. Za nezletilého pacienta rozhoduje zákonný zástupce a za pacienta s omezenou svéprávností soudem určená osoba (opatrovník). Upozornila na to VZP v tiskové zprávě.
Všeobecná zdravotní pojišťovna

V Česku roste počet lidí se zhoubným melanomem kůže. VZP začne prohlídky proplácet

Mezi pojištěnci VZP bylo vloni 16 175 pacientů, kteří se léčili s některým z typů zhoubného melanomu kůže. Pojišťovna za jejich péči zaplatila 566 milionů korun, téměř 90 % úhrad tvořila biologická léčba. Melanom je nejagresivnější typ nádoru kůže, jehož incidence, tedy počet nových případů, stále stoupá. VZP to uvedla v tiskové zprávě.

Více souvisejících

VZP Zdravotnictví zdravotní pojišťovny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy