Zájem Čechů o očkování proti chřipce roste. Lékaři zatím neví, zda budou mít dost vakcín

Praktičtí lékaři letos evidují zvýšený zájem pacientů o očkování proti chřipce, a to hlavně kvůli obavám ze souběhu s nemocí covid-19. Nejsou si ale jisti, zda budou moct všem zájemcům vyhovět. Vakcíny mají objednané často už od přelomu roku, tedy ještě před vypuknutím koronavirové epidemie. Neví, kolik vakcín jim ve skutečnosti dorazí či zda bude možné u výrobců počet dávek ještě navýšit.

Deník Shopaholičky

Očkovat proti sezonní chřipce se začíná v říjnu. Lidé z rizikových skupin a senioři nad 65 let mají očkování zdarma, ostatním přispívají zdravotní pojišťovny.

V Česku má být letos k dispozici 850.000 dávek vakcín proti chřipce, to je o třetinu víc než loni. Bude dovezena tetravakcína, tedy vakcína obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky, která má vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů. Svaz zdravotních pojišťoven už podepsal smlouvy s jejich dodavateli - společnost Mylan vyrábí vakcínu Influvac Tetra, firma Sanofi Pasteur dodává očkovací látku Vaxigrip Tetra. Vakcíny se podle svazu mají začít do Česka dovážet během září, lékaři by je měli mít k dispozici nejpozději v polovině října. 

Podle jihlavské praktické lékařky Jarmily Strejčkové je zájem o očkování velký. Dřív se nechalo očkovat asi pět procent z jejích přibližně 2000 pacientů. "Nyní po mediální masáži je větší zájem o očkování proti chřipce, problém je v tom, že my objednáváme vakcíny na chřipku začátkem roku. Objednali jsme jich tak jako v loňském roce a teď bude zájem enormní. Nevím, jak se to bude řešit," řekla ČTK Strejčková.

Větší zájem o očkování registrují i ordinace v Přerově. "Vakcíny máme již předobjednané. Každý rok vyočkujeme zhruba 130 vakcín. Zatím nevíme, zda se bude v případě zájmu dát doobjednat," uvedla zdravotní sestra jedné z přerovských praktických lékařek.

Předseda Sdružení praktických lékařů ve Zlínském kraji Lubomír Nečas ČTK řekl, že praktici letos objednávali větší množství vakcín proti chřipce, asi o 20 až 30 procent víc oproti minulému roku. Lékaři podle něj v první vlně chtějí naočkovat lidi, kteří se očkují pravidelně, poté případně další zájemce. "Volají a ptají se spíše ti, kteří se pravidelně očkují, kdy vakcíny budou. Ostatní lidé spíše ojediněle," dodal Nečas.

Zájem o očkování proti chřipce je mezi lidmi podle krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů (SPL) v Libereckém kraji Ireny Moravíkové výrazně vyšší než v minulých letech. "Už od léta se ptají, kdy se začne očkovat, zda budou vakcíny a my to sami nevíme. Máme vakcíny předobjednané a uvidíme, jak nám budou dodány," uvedla Moravíková. Také praktičtí lékaři v Jihomoravském kraji evidují větší zájem lidí o očkování proti chřipce, zájem se zvedl zhruba o 50 procent.

Česko patří k zemím s nejnižším podílem očkovaných proti chřipce, pohybuje se kolem osmi procent, v rizikových skupinách jde zhruba o pětinu. Evropská unie přitom doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v ohrožených skupinách dosáhla 75 procent.

Odborníci varují před tím, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější. Šíření respiračních chorob by mohlo zmírnit nošení roušek, které bude od září budou povinné ve veřejné dopravě, na úřadech, v divadlech či kinech a nadále ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto

Epidemie chřipky se dává na ústup. Lidé by měli být nadále obezřetní

Chřipka se v Česku dává na ústup. Nemocnost u akutních respiračních infekcí se v minulém týdnu snížila o 7 procent. Na sto tisíc obyvatel momentálně připadá 1988 nemocných, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počty nemocných s respirační nákazou včetně chřipky klesají ve všech sledovaných věkových skupinách a ve většině krajů.

Více souvisejících

chřipka očkování lékaři Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy