Zhruba polovina dávek vakcíny byla v Česku podána seniorům nad 70 let

Přibližně polovina dávek vakcíny proti covidu-19 v ČR byla podána seniorům starším 70 let, pětina zdravotníkům. Učitelům se aplikovalo asi sedm procent všech dávek. Vyplývá to z dat o vývoji očkování, která dneszveřejniloministerstvo zdravotnictví. První dávky vakcíny byly podány 27. prosince, za tři měsíce zdravotníci aplikovali přes 1,459 milionu dávek. Alespoň jednu má za sebou každý desátý obyvatel České republiky.

Hlásit se mohou zdravotníci, senioři nad 70 let, učitelé a další vybrané profese. Po Velikonocích podle středečního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) přibudou také lidé nad 65 let. V červnu bude podle něj očkováno 60 až 70 procent dospělé populace.

Zhruba polovina dávek vakcíny v ČR byla podána seniorům starším 70 let, kteří jsou kvůli horšímu zdravotnímu stavu nemocí více ohroženi. K lidem nad 80 let, kteří se k očkování mohou hlásit od poloviny ledna, směřovala dosud asi čtvrtina dávek. Alespoň jednu dávku tak dostalo zhruba 62 procent z této věkové kategorie. Dokončené očkování dvěma dávkami má 171.000 z nich, což je téměř 39 procent. Proočkovanost nejstarší populace se podle dat o hospitalizacích už projevuje na jejich nižším počtu v nemocnicích. Klesla také úmrtnost nejstarší skupiny seniorů.

Od začátku března se mohou k očkování hlásit lidé ve věku 70 až 79 let,  kterých je v Česku více než milion. Alespoň jednou dávkou bylo očkováno přes 353.000 z nich, tedy více než třetina. Dokončené očkování dvěma dávkami má necelých 29.000 z nich, tedy zhruba 2,8 procenta.

Jako první se v Česku začali očkovat zdravotníci, poté přibyli klienti a zaměstnanci lůžkových zařízení sociálních služeb, jako jsou například domovy pro seniory. Ke zdravotníkům v nemocnicích a pracovníkům zdravotnické záchranné služby směřovalo asi 11 procent všech vakcín, přes 12 procent dostali ostatní pracovníci ve zdravotnictví a v oblasti ochrany veřejného zdraví. Naočkováno jich je celkem zhruba 23 procent, v nemocnicích přes 50 procent. Klienti a pracovníci v sociálních službách dostali asi 161.000 dávek vakcíny. Očkováno je jich přibližně 11 procent.

Kritiku části odborníků, například z Centra pro modelování biologických a společenských procesů, vyvolává přednostní očkování lidí z dalších profesí, jako jsou učitelé, hasiči, policisté nebo městští strážníci. Podlezveřejněné zprávymůže vést upřednostnění učitelů ke ztrátám na životech nejohroženějších seniorů, jejichž očkování se odloží.

"Vakcinace 20 obyvatel domova seniorů zachrání jeden život. Vakcinace 160 seniorů nad 80 zachrání také jeden život. Vakcinace 350 seniorů mezi 75 a 79 lety zachrání jeden život. Abychom ale zachránili jeden život pro skupinu pod 50 let, museli bychom naočkovat 47.000 lidí," citovali čeští vědci britskou studii. Ministr Blatný k tomu ale v minulosti řekl, že na upřednotnění učitelů je společenská shoda. Některé opoziční strany podmiňují očkováním učitelů návrat dětí do škol.

Učitelé a další pracovníci ve školství se mohou registrovat k očkování od 27. února. Ačkoliv se deklarovalo, že dříve by se měli očkovat zejména starší učitelé, většina ředitelů škol dala potřebné kódy všem svým zaměstnancům. V polovině března bylo mezi učiteli registrovanými k očkování podle výpočtu ČTK asi 50 procent mladších 50 let, tedy zhruba 82.000. Pětina všech registrovaných učitelů pak byla mladší 40 let. Dosud jim bylo aplikováno 100.000 dávek vakcíny a dokončené očkování oběma dávkami má asi 6300 z celkového počtu 260.000 pracovníků ve školství.

Zhruba dvě procenta dávek vakcíny každý měsíc směřují k pracovníkům kritické infrastruktury a integrovaného záchranného systému, jako jsou zaměstnanci v energetice, hasiči, policisté nebo členové krizových štábů. Podáno jim bylo asi 29.000 dávek vakcíny a dokončené očkování má asi 7600 z nich.

Při posuzování pouze podle věku bez ohledu na další skupiny šlo 30 procent vakcíny starším 80 let a 26 procent lidem ve věku 70 až 79 let. Více než tři čtvrtiny dávek pak zdravotníci aplikovali lidem nad 50 let. Nejmladších do 18 let bylo očkováno asi 500 a dospělých do 30 let pak asi 59.000. Podle ministerstva jde převážně o lidi pracující na odběrových místech, pomáhající v péči o pacienty v nemocnicích a v sociálních službách, jako jsou studenti a další dobrovolníci.

Více než 78 procent všech vakcín, které se v Česku aplikovaly, vyrobila firma Pfizer/BioNTech. Její očkovací látka byla pro použití v EU schválena jako první, dávky přišly už 26. prosince. V únoru firma sice na několik týdnů částečně snížila dodávky, díky zvýšení počtu dávek z jedné lahvičky ale plní objednávky a týdně dodává Česku 100.000 až 200.000 dávek.

Další schválený výrobce Moderna dodává zhruba 80.000 dávek měsíčně podle harmonogramu, v dubnu počítá s 278.000 dávkami. Problémy s dodávkami jsou od únorového schválení u vakcíny od AstryZeneky. Firma opakovaně deklarovala snížení dodávek proti plánu. V únoru bylo dodáno 112.000 dávek z očekávaných 200.000, v březnu bylo plánováno 400.000 a v dubnu 500.000 dávek. Těmi měli očkovat zejména praktičtí lékaři. Minulý i tento týden má dorazit jen zhruba 10.000 dávek, podle dřívějších vyjádření ministra Blatného pak ale do konce měsíce ještě 99.000.

Související

Očkování, ilustrační foto

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování

Ve Spojeném království začne letos v létě celosvětově první očkovací program proti kapavce. Britské zdravotnické úřady oznámily, že vakcína bude od 1. srpna nabízena vybraným skupinám obyvatel skrze místní centra sexuálního zdraví. Cílem je zpomalit rychle rostoucí výskyt této pohlavně přenosné infekce, která v posledních letech vykazuje alarmující nárůst a čím dál častěji je rezistentní vůči antibiotikům.

Více souvisejících

očkování důchodci, senioři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Většina Američanů nesouhlasí s Trumpovým rozhodnutím zaútočit na Írán

Podle nového průzkumu CNN, který byl proveden krátce po amerických leteckých útocích na Írán, většina Američanů nesouhlasí s rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa použít vojenskou sílu. Proti útokům se vyslovilo 56 % dotázaných, zatímco souhlasilo jen 44 %. Mnozí navíc vyjádřili hluboké obavy, že tento krok spíše zvýší než sníží hrozbu ze strany Íránu vůči Spojeným státům.

před 1 hodinou

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Trump se dnes osobně setká se Zelenským

Americký prezident Donald Trump se ve středu na summitu NATO v nizozemském Haagu osobně setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informaci potvrdil nejmenovaný činitel z Bílého domu. Zatím však není jasné, jakou roli bude Ukrajina na summitu skutečně hrát – v době, kdy se pozornost světových lídrů stále více upírá na konflikt mezi Izraelem a Íránem.

před 1 hodinou

Prezident Trump

"Zlehčují jeden z nejúspěšnějších útoků v dějinách." Trump kritiku odmítá, popírá slova vlastních zpravodajců

Americký prezident Donald Trump důrazně odmítl tvrzení, že by nedávné americké letecké útoky na íránská jaderná zařízení měly jen omezený účinek. Při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prohlásil, že všechny tři cíle byly „perfektně zasaženy“ a „zničené“. Kritiku z amerických médií označil za neúctu k těm, kteří se na operaci podíleli.

před 2 hodinami

Důsledky útoku na íránský jaderný objekt v Isfahánu.

Americké údery na Írán poškodily jaderné cíle, ale zřejmě je nezničily, tvrdí zpravodajci

Americké letecké útoky na tři íránská jaderná zařízení, o nichž prezident Donald Trump tvrdil, že „zcela a totálně zničily“ íránský jaderný program, ve skutečnosti podle předběžného hodnocení americké vojenské rozvědky jadernou infrastrukturu Íránu jen částečně poškodily a pravděpodobně ji zbrzdily pouze o několik měsíců. Vyplývá to z informací, které CNN poskytlo sedm obeznámených zdrojů.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy