Zeman jmenoval nové členy bankovní rady ČNB, jsou jimi Procházka a Kubíček

Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. 

Všechny dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.

Zeman při jmenování členů bankovní rady uvedl, že kromě stanovování úrokových sazeb a zajišťování kurzu koruny je v boji proti inflaci třeba zodpovědná fiskální politika. Apeloval proto na bankovní radu, aby intenzivně spolupracovala s vládou. "Vládu, zejména pak ministerstvo financí je zapotřebí přesvědčit, že vedle silné koruny je dalším protiinflačním faktorem nízký deficit rozpočtu," řekl Zeman. Podle něj mohou v této záležitosti využít svých zkušeností právě Kubíček a Procházka.

Guvernér ČNB Aleš Michl po jmenování nových členů bankovní rady označil dosažení stabilní míry inflace za hlavní cíl rady. Očekává, že se inflace začne snižovat na jaře 2023. "Nyní mohu prohlásit, že naše prognóza očekává, že za rok a půl bude obnovena cenová stabilita," uvedl.

Třiačtyřicetiletý Procházka v minulosti působil jako hlavní ekonom společnosti Cyrrus. V čele EGAP je od roku 2012, od stejného roku je rovněž předsedou představenstva pivovaru Budějovický Budvar. V minulosti pracoval i jako člen NERV, v nynější radě je jejím koordinátorem.

Šestačtyřicetiletý Kubíček byl v letech 2007 až 2013 poradcem tehdejšího viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka. Od roku 2018 působí v Národní rozpočtové radě, kde byl nejprve hlavním analytikem, letos se stal ředitelem úřadu Národní rozpočtové rady. Vyučuje také na pražské Vysoké škole ekonomické.

Už před dnešním jmenováním bylo zřejmé, že ani jeden z končících členů bankovní rady nebude ve funkci pokračovat. Dědek končí druhé funkční období a podle zákona o ČNB nemůže být znovu jmenován. Mora sice plní teprve první šestiletý mandát, letos na podzim ale dal najevo, že podruhé se o místo v bankovní radě ucházet nechce.

Sedmičlenná bankovní rada se v posledním roce téměř úplně obměnila. K začátku července jmenoval Zeman novým guvernérem Michla, který nahradil Jiřího Rusnoka. Současně s Michlem byli jmenováni viceguvernérka Eva Zamrazilová a členové rady Karina Kubelková a Jan Frait. Posledním členem rady ještě z Rusnokova období zůstává Tomáš Holub, jehož mandát vyprší v prosinci 2024.

Dnešní Zemanovo rozhodnutí by nemělo změnit rozložení sil mezi stoupenci a odpůrci další měnové restrikce v bankovní radě. Od jmenování Michla převažovali příznivci stability úrokových sazeb, pro další zvyšování byli pouze Mora s Holubem. Po únorové obměně tak stále bude mít Michlovo křídlo většinu.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Analytici: Noví členové bankovní rady ČNB její měnovou politiku nezmění

Noví členové bankovní rady České národní banky Jan Procházka a Jan Kubíček nezmění její měnovou politiku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Výhled na další politiku centrální banky tak podle nich zůstává stejný jako dosud, úrokové sazby v nejbližší době budou dál na současné úrovni.

Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.

"Na vliv dvou nových členů rady si budeme muset počkat podle jejich vyjádření a hlasování. Osobně bych počítal spíše s pokračováním dosavadního kurzu měnové politiky, tj. preference devizového kurzu jako nástroje proti inflaci a stabilních úrokových sazeb," řekl ČTK analytik společnosti Deloitte David Marek.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil názory dvou nových členů bankovní rady na měnovou politiky nezná, ovšem předpokládá, že budou v souladu s těmi, které zastává prezident Miloš Zeman. "V současné situaci tak patrně nebudou příznivci zvyšování úrokových sazeb a inflační vlnu budou ochotni tolerovat v naději, že pomine i bez dalšího zpřísnění měnové politiky. I kdyby ovšem měli názor opačný, na rozložení sil v bankovní radě by to zřejmě beztak mnoho nezměnilo, jelikož v ní budou většinu tvořit čtyři členové, kteří tuto vyčkávací politiku razili doposud," dodal.

Názorově budou oba noví členové patrně blízcí současné nové bankovní radě, takže současný trend politiky ČNB nastolený novou bankovní radou by měl pokračovat, uvedl i analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Volbu nových radních bude podle něj trh vnímat vesměs pozitivně. Jmenování nových členů rady dnes nevyvolalo na trzích větší reakci, doplnil analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen.

Prezident Zeman se při jmenování Procházky a Kubíčka vyslovil pro to, aby se úrokové sazby ČNB dále nezvyšovaly, takže je zřejmé, že posledním 'jestřábem' bankovní rady zůstane od února Tomáš Holub, řekl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jména nových radních nejsou podle něj z hlediska trhu příliš zásadní, protože jejich jmenování prakticky nemá šanci změnit aktuální nastavení přístupu k měnové politice ČNB. "Naopak, nynější přístup ještě utvrdí," podotkl.

Nadále je podle něj potřeba počítat s politikou udržování základní sazby na úrovni sedmi procent a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023. "A to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny," uzavřel.

Související

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

Více souvisejících

Miloš Zeman ČNB

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy