Zemřel exministr zahraničí Šedivý, zasloužil se o odchod Sovětů či vstup země do NATO

Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup České republiky do NATO. Byl držitelem vysokých českých i francouzských vyznamenání. O jeho úmrtí dnes ČTK informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Jaroslav Šedivý se narodil 12. listopadu 1929 v Praze. Vystudoval historii a slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1954 nastoupil do Slovanského ústavu Akademie věd, od roku 1957 působil v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii v Praze. Založil odborný časopis Mezinárodní vztahy a tři roky byl jeho šéfredaktorem.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl vyloučen z komunistické strany, do níž vstoupil v lednu 1948. Musel nedobrovolně odejít z Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii. Kvůli svým postojům strávil šest měsíců ve vazbě a poté byl podmínečně odsouzen za podvracení republiky. Během normalizace pracoval jako dřevorubec, řidič kamionu a až do roku 1988 jako čistič oken. Publikoval řadu samizdatových studií. V tomto období také napsal dvě historické knihy pod jmény dvou svých přátel.

Krátce před listopadem 1989 začal pracovat v Prognostickém ústavu Akademie věd, kde se tehdy připravovala prognóza ekonomického vývoje v Československu. V prosinci téhož roku přešel na ministerstvo zahraničí jako poradce ministra Jiřího Dienstbiera. Ve své knize Černínský palác v roce nula z roku 1997 Šedivý vzpomínal, jak Dienstbierovi po přebírání úřadu odpověděl na zásadní otázku, s čím začnou: "Chceme-li dělat zahraniční politiku nezávislého státu, musí ten stát být skutečně nezávislý, a nikoliv okupovaný. Musíme co nejdříve dostat Rusy ze země." Právě odsunu sovětských vojsk se Šedivý v prvních letech budování porevoluční československé diplomacie intenzivně věnoval.

V červnu 1990 se stal československým a později českým velvyslancem ve Francii, po pěti letech se stal velvyslancem v Belgii a Lucembursku. Současně zastupoval české zájmy v NATO. V Bruselu se věnoval jednání o vstupu ČR do Severoatlantické aliance. V letech 1997 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Josefa Tošovského, v letech 1999 až 2002 velvyslancem ve Švýcarsku.

Šedivý byl nositelem vysokých francouzských vyznamenání - Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy. Prezident Václav Klaus mu udělil medaili Za zásluhy. Řadu let předsedal Společnosti Jana Masaryka, přednášel mezinárodní politiku a diplomacii na Filozofické fakultě UK. Byl autorem řady knih, v nichž se zabýval například zákulisím polistopadové zahraniční politiky, diplomacií, historickými událostmi či působením v roli velvyslance v Paříži. V roce 2012 vydal i rozsáhlé paměti nazvané Jaroslav Šedivý: Mé putování zmateným stoletím.

V Šedivého stopách šel i jeho syn Jiří. V letech 2006 až 2007 byl ministrem obrany ve vládě Mirka Topolánka (ODS), mezi roky 2012 až 2019 velvyslancem ČR při NATO. V roce 2020 se stal ředitelem Evropské obranné agentury (EDA).

Související

Ministerstvo zahraničních věcí

Návrat do Evropy. Jiří Dienstbier starší byl pro porevoluční diplomacii zásadní

Osobnost prvního polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera byla pro vývoj československé a později české diplomacie zcela zásadní. Zasadil se především o integraci země do západních struktur. Na dnešní konferenci Odpoledne s českou diplomacií, pořádané ministerstvem zahraničních věcí, se na tom shodli bývalí i současní diplomaté, kteří spolu s Dienstbierem po sametové revoluci působili v zahraniční službě.
Složky IZS na místě výbuchu

Výbuch v Praze mohl odhalit síť překladišť zbraní

Praha - Naše hlavní město mohlo být překladištěm zbraní pod diplomatickým krytím. Z celé situace kolem palestinské ambasády může být obrovský mezinárodní skandál. To si myslí bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Více souvisejících

Jaroslav Šedivý úmrtí

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 3 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy