Přepíše se česká historie? Objev na Vyšehradě otřásá cyrilometodějskou tradicí

Archeologové v rámci svého průzkumu v prostoru vyšehradské baziliky svatého Vavřince objevili fragmenty neznámého kostela a jeho hlavní apsidy. Stavba se třemi apsidami, která není známa ani z písemných pramenů, pochází ze druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století. Jde tak o největší stavbu centrálního půdorysu nejen na území ČR ale i západoslovanské oblasti. Dosud se mělo zato, že největší stavbou s centrálním půdorysem je rotunda sv. Víta na Pražském hradě.

Varadzin připomněl, stavby s centrálním půdorysem byly velmi náročné na statiku. Jejich hlavním znakem byla totiž výška. "Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a byla o 40 procent větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální," dodal archeolog Bořivoj Nechvátal, který se výzkumu na Vyšehradě věnuje od konce 60. let.

"To, že se na naší zahradě najdou věci, které radikálně mění pohled na začátek křesťanství v českých zemích, je obrovská radost...hledání kořenů české státnosti je něco, co patří k identitě kapituly," řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

"Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin," poznamenal Varadzin. Archeologové se domnívají, že stavitel by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeným. Podle Varadzina je otázkou, proč si Přemyslovci nevystačili s rotundou nebo bazilikou.

Polohu kostela archeologové určili s dvaceticentimetrovou přesností. Zjištěny byly také lidské i zvířecí kosterní pozůstatky ze hřbitova z okolí baziliky sv. Vavřince, které dokreslují demografii a život obyvatel Vyšehradu v 11. a 12. století.

Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem "Staré pověsti české". Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století, informuje praha-vysehrad.cz.

Novou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Ta byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži.

Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911.

Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do dnešních dnů. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.