Praha - Doposud neznámý nejstarší kostel na pražském Vyšehradě, jehož základy archeologové z Akademie věd v těchto dnech částečně odkryli, určitě změní pohled na charakter nejstarší české architektury. ČTK to dnes řekl archeolog Archeologického ústavu Ladislav Varadzin. Půdorysný typ stavby ve střední Evropě podle něj nebyl znám a navíc ne v takovém rozměru. Nález může změnit také poznatky o cyrilometodějské tradici na území Čech a Moravy a počátcích Vyšehradu. Předloha kostela může pocházet z byzantského prostředí.
Archeologové v rámci svého průzkumu v prostoru vyšehradské baziliky svatého Vavřince objevili fragmenty neznámého kostela a jeho hlavní apsidy. Stavba se třemi apsidami, která není známa ani z písemných pramenů, pochází ze druhé poloviny 10. století až první poloviny 11. století. Jde tak o největší stavbu centrálního půdorysu nejen na území ČR ale i západoslovanské oblasti. Dosud se mělo zato, že největší stavbou s centrálním půdorysem je rotunda sv. Víta na Pražském hradě.
Varadzin připomněl, stavby s centrálním půdorysem byly velmi náročné na statiku. Jejich hlavním znakem byla totiž výška. "Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a byla o 40 procent větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální," dodal archeolog Bořivoj Nechvátal, který se výzkumu na Vyšehradě věnuje od konce 60. let.
"To, že se na naší zahradě najdou věci, které radikálně mění pohled na začátek křesťanství v českých zemích, je obrovská radost...hledání kořenů české státnosti je něco, co patří k identitě kapituly," řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
"Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin," poznamenal Varadzin. Archeologové se domnívají, že stavitel by mohl pocházet z byzantského prostředí nebo z prostředí s tímto typem staveb obeznámeným. Podle Varadzina je otázkou, proč si Přemyslovci nevystačili s rotundou nebo bazilikou.
Polohu kostela archeologové určili s dvaceticentimetrovou přesností. Zjištěny byly také lidské i zvířecí kosterní pozůstatky ze hřbitova z okolí baziliky sv. Vavřince, které dokreslují demografii a život obyvatel Vyšehradu v 11. a 12. století.
Tradice tohoto tajemného místa je spjata s pověstmi, jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem "Staré pověsti české". Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století, informuje praha-vysehrad.cz.
Novou kapitolu v dějinách Vyšehradu začíná vláda Vratislava II. (1061 - 1092). Tento kníže, roku 1085 jmenovaný králem českým a polským, si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad, zesílil jeho opevnění a vybudoval zděný palác odpovídající aspiracím českých panovníků. Založil Vyšehradskou kapitulu kolem r. 1070. Ta byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži.
Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV. Podle korunovačního řádu se zde začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k prapředkovi dynastie, z níž po matce pocházel. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911.
Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je současně jedinečnou galerií hřbitovní plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století do dnešních dnů. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.
Související
Archeologové našli 3000 let starý meč tak dobře zachovalý, že se stále leskne
VIDEO: Archeologové v Indonésii objevili nejstarší jeskynní malbu
archeologové , historie , Praha - Vyšehrad
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 59 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 1 hodinou
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 2 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 3 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 3 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 4 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.
Zdroj: Libor Novák