Malý Ashya (5) míří na léčení protonem do Prahy, britští lékaři mají pochyby

Hoch byl léčen v Británii, avšak jeho rodiče Brett a Naghemeh Kingovi se dožadovali léčby, kterou Britové nenabídli. Odvezli ho proto 28. srpna bez vědomí lékařů do Španělska. Británie je podezírala ze zanedbání péče a vydala na ně zatykač. Kingovi skončili ve Španělsku tři dny ve vazbě a Ashya v nemocnici v Malaze.

Rodina však vysvětlila důvody svého počínání zveřejněním několika videí. Vyšlo najevo, že rodiče usilují o protonovou léčbu a že na ni chtěli získat peníze prodejem nemovitosti ve Španělsku.

Od počátku se hovořilo o pražském pracovišti, které souhlasilo s tím, že Ashyu přijme. Britský soud v pátek povolil převoz pětiletého Brita do České republiky.

Marketingová ředitelka Protonového centra Iva Taťounová dnes oznámila, že pro transport dítěte s rakovinou mozku, které má za sebou chirurgický zákrok, je třeba dodržet standardní postup. Také upozornila, že běžně může příprava trvat i deset dní, avšak v tomto případě se má k jednání o detailech transportu a také potřebné léčby sejít skupina odborníků už v pondělí v 08:00.

Po příjezdu do Prahy by měl být Ashya převezen do nemocnice v Motole. "Pokud bude transportován do ČR, bude hospitalizován u nás," napsala ČTK v textové zprávě mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Motolští lékaři podle ní v pondělí ráno obdrží chlapcovu zdravotní dokumentaci, aby se mohli seznámit s jeho zdravotním stavem.

Britští lékaři v pátek vznesli pochyby o vhodnosti protonové terapie pro chlapcovo uzdravení. Podle šéfa pediatrie nemocnice v Southamptonu, kde byl Ashya operován, nyní potřebuje další ozařování, aby byly po operaci zničeny zbylé zhoubné buňky. Jeho šance na přežití je nyní 70 až 80 procent a s každým týdnem, kdy se mu radioterapie nedostane, budou klesat. "Pro tento konkrétní nádor nebylo považována protonová léčba za přínosnou proto, že tak či tak musíte ozářit většinu mozku a páteře," citoval jej The Guardian.

Zdroj: YouTube

Příčiny vzniku mozkových nádorů nejsou zcela jasné a jen obtížně se hledají rizikové faktory.

Mozkové nádory se relativně dlouho nemusí projevovat, v opačném případě se mohou objevit příznaky zvyšujícího se nitrolebního tlaku – bolesti hlavy, motání hlavy, zvracení, dvojité vidění apod. Mozkové nádory jsou totiž často doprovázeny otokem mozku. Nezhoubné nádory svým ohraničeným růstem mohou dráždit okolní nervové buňky, které mohou začít vytvářet abnormální elektrické impulzy – mohou vzniknout epileptické záchvaty. To je ostatně důvodem, proč by se člověk po prvním zjištěném epileptickém záchvatu měl pořádně vyšetřit včetně zobrazovacích metod. Zhoubné nádory okolní neurony přímo ničí a tak spíše než epilepsii způsobují výpadky mozkových funkcí – poruchy řeči, ochrnutí končetin, poruchy citlivosti a poruchy smyslů. Nádory mozku mohou mít i vliv na osobnost člověka – mohou způsobit změnu chování i změnu celé osobnosti, narušení sociálních návyků aj.

Nádory podvěsku mozkového neboli hypofýzy (která se nachází v těsné blízkosti zrakových nervů) mohou mít jako jeden z prvních projevů zvláštní poruchu zraku, kdy dojde k výpadku zevního zorného pole na obou stranách. Člověk tak zcela ztratí periferní vidění a při růstu nádoru může teoreticky oslepnout. Pokud se nádor nachází blízko čichových nervů, může se objevit porucha čichu, informuje stefajir.cz.