Houbaři mají žně. Pozor na tragické záměny u muchomůrek

V lesích a na loukách lidé najdou prakticky všechny druhy hub ze všech skupin a rodů, uvedl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa. Z nejznámějších jmenoval hřiby, holubinky, ryzce a muchomůrky. Vedle toho se už začaly objevovat i podzimní bedly a pečárky.

Současně začaly v nové vlně růst jedovaté muchomůrky tygrované. V této souvislosti mykolog upozornil na možnou záměnu jejích mladých plodnic s jedlou muchomůrkou šedivkou. Z jedovatých druhů dále rostou i pavučince, pečárky zápašné, čechratky podvinuté, pestřce nebo muchomůrky červené a citronové.

Muchomůrka tygrovaná (někdy také nazývána jako muchomůrka panterová) již v malém množství způsobuje těžké mykoatropinové otravy. Prvním specifikem m. tygrované je její výskyt. Natrefíte na ni daleko méně častěji než na šedivku či růžovku, neboť je to teplomilná houba, která roste v nižších a teplejších oblastech. Nejčastěji ji objevíte pod duby. Muchomůrka růžovka i šedivka jsou na teplotu daleko méně náročnější. Pokud houby sbíráte ve vyšších nadmořských výškách, tak potkat m. tygrovanou je docela vzácnost. To samozřejmě není dostačující vodítko. Ve vyšších polohách pod jedlemi roste vzácně "muchomůrka tygrovaná - jedlová".

Ten nejdůležitější odlišný znak, podle kterého bezpečně poznáte, že se jedná o muchomůrku tygrovanou je její prsten. Ten je „hladký a nerýhovaný", což je nejcharakterističtější rozlišovací znak od muchomůrky růžovky i šedivky, které mají prsten rýhovaný. Dalším, ale již méně zřetelným odlišovacím znakem je rýhovaný okraj klobouku m. tygrované, vysvětluje nahoubach.cz.

Muchomůrka šedivka nepatří mezi nejkvalitnější druhy hub, ale jsou houbaři, kteří ji sbírají. Šedivka je totiž velice hojný druh houby a roste i v obdobích, kdy je jiných hub nedostatek. Je všeobecně rozšířená a vyskytuje se v lesích všech typů. Je to houba, kterou z této trojice potkáte nejčastěji. Pokud opravdu chcete šedivku sbírat, věnujte vysokou pozornost jejímu prstenu, který je „zřetelně rýhovaný". Je-li prsten porušený nebo ho z jiného důvodu plodnice nemá, tuto houbu nesbírejte. Za takové riziko muchomůrka šedivka opravdu nestojí.

V souvislosti s m. šedivkou je třeba se ještě zmínit o muchomůrce porfyrové, která ji může připomínat a je slabě jedovatá. Roste nehojně spíše ve vyšších polohách. Její klobouk je zbarven lehce do fialova a liší se i jiným utvářením spodní části třeně.