Jak zvládnout přechod na zimní čas? Odborníci radí

Přechody na letní a zimní čas každoročně vyvolávají diskuze o tom, zda jsou vhodné a vůbec k něčemu dobré. Změny snášejí hůře lidé chronicky nebo těžce nemocní a také staří lidé i malé děti.

Pro usnadnění přechodu vnitřních biologických hodin na zimní čas radí odborníci jít už ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Lidé mají po probuzení podniknout krátkou procházku a vyváženě posnídat. Pokud se přidá pár protahovacích cviků, klesne i tělesný stres z časového posunu.

Ustálení času pravidelně prosazují také někteří politici v europarlamentu, například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s iniciativou Only One Time. Argumentuje četnými negativními dopady na zdraví a narušením biologických rytmů. Hlavní důvod, jímž má být úspora energie, se podle něj ukázal neopodstatněný. Obrátil se prý na Evropskou komisi. Proti střídání zimního a letního času se organizovala i petice, kterou podepsaly tisíce lidí.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.