Praha - Setkání delegace Ústředního výboru Národní fronty a federální vlády vedené tehdejším premiérem Ladislavem Adamcem se zástupci Občanského fóra v čele s Václavem Havlem, k němuž došlo 26. listopadu 1989, je v rámci událostí roku 1989 označováno za začátek dialogu.
Série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování "vlády národního porozumění" v čele s Mariánem Čalfou.
Budoucí prezident Václav Havel zopakoval na schůzce základní požadavky OF, tj. okamžité propuštění všech politických vězňů, okamžité odstoupení zkompromitovaných politiků, rezignaci prezidenta Gustáva Husáka, ustavení parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu s účastí zástupců OF a studentů a neprodlené respektování svobody tisku a informací.
Jednání, které pomáhali zprostředkovat představitelé iniciativy Most Michael Kocáb a Michal Horáček, se za OF dále zúčastnili například Zdeněk Jičínský, Václav Klaus, Alexandr Vondra, Petr Čepek a Václav Malý.
Opozice zpočátku požadovala okamžitou demisi federálního kabinetu, nakonec ustoupila, když Adamec slíbil rychlou obměnu vlády. Rekonstruovaná vláda však byla velkým zklamáním, což nakonec vedlo k Adamcově demisi.
Související
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
Po volbách 1990 vypukla řada sporů. Dosud o nich víme jen málo, přiznává historička
Občanské fórum , Václav Havel , historie
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák