Svařák, punč či vaječný koňak? Historie, zajímavosti a vánoční recepty

V podniku Searcys Restaurant & Champagne Bar, který se nachází na londýnském nádraží St Pancras International, kde končí vlaky TGV Eurostar, vás sklenička horkého nápoje vyjde na 60 liber (2100 korun). „Cinnamoney Spiced Wine" se zde dělá z Calvadosu a dezertního vína pro náročné zákazníky Chateau des Gravieres Bordeaux. Loni se nejdražší svařák prodával v západním Londýně za 50 liber, napsal list The Tepegraph.

Svařák je vyráběný typicky z červeného vína nejrůznější kvality smícháním s bylinným odvarem. V dřívějších dobách se takto "napravovalo" nekvalitní víno. Historie svařeného vína se táhne až do antického Říma. Římané víno milovali a často do něj přidávali i různé koření. Dali tak vlastně vzniknout i dnešnímu svařáku.

Víno společně s cukrem a ostatními ingrediencemi (skořice, hřebíček, badyán, rozinky, kůra z citrusů, muškátový květ) zvolna ohříváme tak dlouho, než se jeho teplota přiblíží k varu. To poznáme tak, že se na dně hrnce začnou objevovat bublinky. Pokud by se nám začalo víno vařit, začal by nám také vyprchávat alkohol, což není pro správné zahřátí žádoucí, vysvětlujr alkoholium.cz. Během přípravy svařák ochutnáváme a případně dosladíme. Poté ho necháme zhruba 5 minut odstát. Ještě než svařák podáváme, je třeba ho procedit.

Svařák lze připravit také jiným způsobem. Do malého hrnce si dáte cukr a 3 lžíce vody. Zprudka ohříváte, až začne cukr karamelizovat. Poté ho přelejete cca 150-200ml vody a přidáte koření. Na středním plameni zhruba 5 minut vařte tak, aby koření správně pustilo chuť. Mezitím si můžete v jiném hrnci ohřát víno. Do ohřátého vína pak přeceďte obsah prvního hrnce a svařák je hotov.

Výhodou druhého postupu je fakt, že chuť koření je v takovém svařáku intenzivnější a není třeba ho použít tolik. Je však o něco složitější, a proto uvádíme i první postup výroby svařáku, která je o něco rychlejší a snazší.

Nebo si dáte raději punč?

Slovo punč má původ v hindském výrazu pánč s významem pět, protože původně se zhotovoval z pěti přísad: z alkoholu, cukru, citrónu, vody a čaje či koření. Pokud byste si chtěli udělat opravdu klasický indický punč, museli byste se poohlédnout po destilátu ze šťávy z cukrových palem zvaném arak.

Z Indie do Anglie se punč dostal díky britské Východoindické společnosti na začátku 17. století. Pokud se podává ve společnosti, bývá zvykem, že obsahuje menší množství alkoholu než klasické koktejly. Termín punč je poprvé v britských listinách zanesen roku 1632, kdy byla většina punčů zhotovována z vína či brandy, nicméně kolem roku 1655 se začal používat jamajský rum a zrodil se punč, jak ho známe dnes.

V Česku se do punče z červeného či bílého vína přidává trocha rumu (nebo ginu) a cukru, plátky pomeranče (či citronu), rozinky, oříšky a skořice s badyánem. Pozor na hřebíček. Ačkoli je z jmenovaných koření nejmenší, jeho aroma je velice silné, dva litry tekutiny dokonale ovoní pouze dva kousky. Červené víno s vodkou a rybízovou šťávou se nazývá jako "ruský svařák".

Nealkoholické varianty obsahují směs ovocných nápojů jako jsou džusy, čaj a sladidla (cukr nebo med).

Jablečný punčJedno jablko oloupáme, nakrájíme na větší kousky a dáme do hrnce. Přidáme 0,5 l bílého vína, 0,1 l jablečného moštu, 2 lžíce medu, šťávu z jednoho citronu, 2 hřebíčky, 1 celou skořici a badyán a přiveďte k varu. Poté odstavíme a necháme zhruba 20 minut louhovat. Nakonec přidáme rum a punč přeceďte do vyšších sklenic.

Vánoční punčRozinky necháme několik hodin máčet v rumu. Čaj, víno, plátky citrónu, celé skořice a celé hřebíčky uvedeme k varu, ale nevaříme. Do sklenic rozdělíme rozinky s rumem a zalijeme teplým nápojem z vína a čaje (koření vyndáme). Podáváme v tlustostěnných sklenicích.

Pařížský punčJeden litr horkého černého čaje, 0,5 l armagnacu, šťáva ze 3 citrónů a z 5 pomerančů a 200 g cukru to vše smícháme a přivedeme pod bod varu.

Dětský ovocný punčDo uvařeného ovocného čaje přilijeme jablečný džus, přidáme lžíci medu, šťávu z jednoho citrónu nebo pomeranče a znovu ohřejeme. Zdobíme kousky ovoce.

Je libo "vaječňák"?

Tradice pití vaječného likéru sahá až do středověku, konkrétně do středověké Anglie, kde byl vaječný likér oblíbený hlavně mezi bohatými aristokraty. Chudší lidé ho pili méně nebo vůbec. Důvod je prostý. Nejen brandy a další drahé lihoviny, které se pro výrobu vaječného likéru používaly, ale také vejce byla v té době velmi drahá. Dnes je ale situace jiná. Nabízíme jeden videorecept:

Zdroj: YouTube