Češi se opíjejí ve velkém, mnoha lékařům je to šumafuk

Alkohol pije každý den či obden 15 procent dospělých, přes polovinu mužů a více než čtvrtina žen pije alespoň jednou týdně. Opíjení přiznalo 28 procent mužů a 8,6 procenta žen. Průměrný piják spotřebuje za rok 8,6 litru čistého alkoholu. Trvale abstinuje pouze 2,5 procenta dospělých Češek a Čechů.

Lékaři si rizika nadměrného pití pro své pacienty sice uvědomují, jejich působení by ale prý bylo účinnější, kdyby byli lépe vzděláváni v tom, jak preventivně působit, případně pomoci pacientům problémy s pitím zvládat. Více než třetina dotázaných soudí, že lékaři sami mohou mít problém s alkoholem, proto se této problematice vyhýbají.

Z 294 dotázaných lékařů považovala za nejvýznamnější pro zdraví svých pacientů (60%) nekouření, správné užívání předepsaných léků a vyhýbání se nelegálním drogám. Mnohem menší význam pak přikládali lékaři zvládání stresu (43%) a pití alkoholu (35%).

Polovina lékařů považuje pravidelné každodenní pití jedné sklenky alkoholu u ženy za hranici, nad níž by už působení na změnu bylo na místě, u mužů souhlasí s touto hranicí 30 procent lékařů.

Jako důvody, proč se málo věnují řešení problémů s alkoholem, uváděli praktičtí lékaři nejčastěji to, že jsou zaměstnáni jinými zdravotními problémy svých pacientů, 60 procent, případně že preventivní medicína není podporována a že zdravotní pojišťovny jim tyto činnosti neuhradí. Značná část lékařů také uvedla, že nevědí, jak poznat problémového konzumenta, nejsou školeni v poradenství. U některých lékařů vzbuzuje rozpaky, že by se měli pacientů ptát na pití, a ještě větší problémy jim působí sdělovat pacientům, že mají problém s pitím a měli by ho začít řešit.

Negativní důsledky alkoholu se projevují jak v oblasti zdraví, tak v oblasti sociální. Je prokázáno, že alkohol přispívá k vyšší úmrtnosti, a to nejen v návaznosti na úrazy vzniklé pod vlivem alkoholu, ale i v souvislosti k řadě onemocnění, na jejichž vzniku se spolupodílí.

Vedle výživových faktorů a kouření patří alkohol mezi jednu z významných příčin přispívajících ke vzniku nádorových onemocnění. Alkohol přímo nezpůsobuje vznik nádorového bujení, avšak látky, na které se v organizmu přeměňuje, již ano. V souvislosti s konzumací alkoholu bylo prokázáno větší riziko vzniku rakoviny hrtanu, jícnu, hltanu, dutiny ústní, prsu a u mužů také tlustého střeva a konečníku. Dále se předpokládá, že alkohol bude zvyšovat i riziko výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku u žen a rakoviny jater u obou pohlaví, informuje viscojis.cz.

Další významnou skupinou onemocnění, ve které hraje alkohol důležitou roli, jsou nemoci trávicí trubice. Alkohol způsobuje častější výskyt onemocnění sliznice jícnu, křečovému stahu vrátníku a zvracení, dále dochází k ovlivnění průchodu zažívacím traktem, k toxickému působení na sliznici střeva. Důležité postavení zaujímají jaterní onemocnění.