dTest varuje: Firma "omráčí" spotřebitele úsporou, pak přijde šok

Na poradenskou linku dTestu se v posledních týdnech obrátilo několik spotřebitelů s dotazy k povinnosti hradit úvěr, přestože od kupní smlouvy odstoupili do 14 dnů. Příběhy volajících se shodují do nejmenších detailů. Začalo to oslovením jedním z pracovníků společnosti Wellmax Trade s.r.o. v prostorách obchodního centra, kdy s nabídkou masážního polštářku bylo spojeno i losování slevy. Spotřebitelé omráčeni 50% úsporou podepisují vedle kupní smlouvy i smlouvu úvěrovou a polštářek si odnášejí domů. Záhy si však uvědomí, že se bez nového zboží obejdou. A tak písemně oznamují prodejci, že odstupují od kupní smlouvy. O odstoupení dávají vědět i poskytovateli úvěru, společnosti Essox s.r.o.

Dříve bylo automatické zrušení úvěru navázaného na kupní smlouvu vyhrazeno pouze pro takzvaný spotřebitelský úvěr ve výši od 5 000 Kč. Od ledna 2014 se s odstoupením od kupní smlouvy sjednané na dálku nebo mimo obchodní prostory zruší i úvěr nižší, kupříkladu ve výši 4 990 Kč, což je kupní cena masážního polštářku po slevě.

„Společnost Essox ve svých obchodních podmínkách zánik úvěru vylučuje. Zákon říká, že účinky odstoupení od kupní smlouvy se vztahují i na úvěr. Odlišná úprava je sice možná, ovšem pouze jako výsledek dohody mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem. Pokud spotřebitel nemá reálnou možnost ovlivnit obsah smlouvy o poskytnutí úvěru a vylučující ustanovení není dostatečně srozumitelné a vysvětlené, nemůžeme na něj pohlížet jako na platné," říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Spotřebitelé mají právo odstoupit od smlouvy na koupi zboží uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory například u sebe doma, na ulici nebo v restauraci. Stánek v obchodním centru sice lze považovat za prostor obvyklý k podnikání, ovšem rozhodující je způsob oslovení zákazníka, které probíhá v chodbě obchodního centra. V takových případech občanský zákoník garantuje právo odstoupit od kupní smlouvy uzavřené následně ve stánku.

„Je zcela logické, že spotřebitel nemá být vázán smlouvou o úvěru, jestliže odstoupil od kupní smlouvy a není tedy naplněn účel financování. Tím, že český zákonodárce umožnil smluvní vyloučení zániku úvěru při odstoupení, nesprávně implementoval úpravu doplňkových smluv z evropské směrnice o právech spotřebitelů, podle které by doplňková smlouva měla vždy sdílet osud smlouvy hlavní, typicky koupě a na ni navázaný úvěr," dodává Lukáš Zelený s tím, že výjimka z pravidla zániku úvěru při odstoupení je v rozporu s evropským standardem ochrany spotřebitele a vede ke zhoršení postavení českých spotřebitelů, protože ponechává čistě na vůli poskytovatele úvěru, zda bude spotřebitel úvěrem vázán i přes zrušení kupní smlouvy nebo nikoli.