Sledujete složení potravin? Češi to popletli, upozorňuje profesorka

V průzkumu odpovídalo na konci loňského roku 8316 lidí. Více než čtvrtina uvedla, že se snaží co nejvíce zařazovat transmastné nenasycené kyseliny (TFA). "Jde o nepochopení, tyto tuky je třeba naopak co nejvíce omezovat. Jejich konzumace má nepříznivý vliv při vzniku cukrovky, obezity a ischemické choroby srdeční," uvedla profesorka na Vysoké škole chemicko-technologické Jana Dostálová, která je garantem iniciativy.

V malém množství, které je například v mléčných výrobcích, podle ní tak problematické nejsou. "Horší je jejich výskyt v částečně ztužených olejích. Následně se objevují v trvanlivém a jemném pečivu, polevách, náhražkách čokolád a potravinách smažených na přepáleném tuku," varovala.

Podle odborných doporučení má ve stravě být třetina tuku nasycených a dvě třetiny nenasycených, ty jsou hlavně rostlinného původu, jsou i v tuku ryb. "Některé z nenasycených mastných kyselin jsou pro náš organismus nezbytné. Jedná se o tzv. omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, které jsou v rybách, lněných semenech či řepkovém oleji," uvedla.

Základními údaji o nutričním složení výrobků jsou energetická hodnota a obsah tuků, sacharidů, bílkovin, vlákniny a soli. U tuků musí být uvedený podíl nasycených mastných kyselin, u sacharidů podíl jednoduchých sacharidů. Informace, které mají být uvedeny na obalu výrobku, určuje zákon a jsou v souladu s předpisy EU.

Psali jsme: Dejte vale obezitě a mindrákům. Tyto rady vám změní život  

Jak tato data správně přečíst? „U tuků je uváděn nejen jejich celkový obsah, ale i zastoupení nasycených mastných. To je velmi užitečná informace, protože nasycené tuky v nadbytečném množství zvyšují hladinu tuků a cholesterolu v krvi a jejich příjem je potřeba si bedlivě hlídat," radí dietoložka Karolína Hlavatá.

Dobrým pomocníkem při výběru vhodných potravin je proto logo Vím co jím. Sleduje množství trans nenasycených mastných kyselin a pro jeho udělení je třeba, aby jich výrobek obsahoval co nejméně. Stejné kritérium platí také pro nasycené mastné kyseliny, přidané sacharidy a sodík. Potravina s logem musí být naopak bohatá na vlákninu.

Průměrný denní příjem vlákniny by měl být 25 g, českou realitou je však pouhých 12 g. „Při výběru bychom měli upřednostňovat celozrnné výrobky, žitný chléb a zařazovat i jiné druhy obilovin než tradiční pšenici například pohanku, jáhly, oves nebo žito. Také se snažit denně sníst pět kusů zeleniny a ovoce," vysvětluje dietoložka, jak zvýšit podíl vlákniny v jídelníčku.

Informace o obsahu soli by Češi měli sledovat se zvýšenou pozorností. Denně spotřebují téměř třikrát tolik, než je doporučená dávka a po Maďarech patří v Evropě k jejím největším konzumentům. Nadbytek sodíku, který je v soli, přitom zvyšuje krevní tlak, zadržuje vodu v těle, přispívá k rozvoji osteoporózy a nepřímo vede i k obezitě. Denní příjem soli by přitom neměl převýšit 5 g (tomu odpovídají 2 g sodíku).

U řady výrobků je u informací o obsahu energie, živin, vlákniny a sodíku uváděno i procento z DDD – doporučené denní dávky. „Udává, kolik energie a živin, je třeba přijmout během dne, abychom si udrželi dobré zdraví. Potřeby organismu se ale různí podle věku a pohlaví, proto i DDD jsou odlišné pro jednotlivé věkové skupiny a pro muže a ženy.

V podstatě stejnou definici jako DDD má i označení GDA (Guideline Daily Amounts). GDA poskytuje informace o obsahu energie, hlavních živin, vlákniny a sodíku v jedné porci a o jeho procentuálním podílu na doporučeném denním příjmu. Pro potřeby značení na obalech výrobku GDA odpovídá 8400 kJ (2000 kcal), což je energetická hodnota přiměřená pro zdravou dospělou ženu o průměrné tělesné hmotnosti a střední fyzické aktivitě, vysvětluje server vimcojim.cz.