Před 70 lety rozbombardovali spojenci omylem Prahu, zemřelo 700 lidí

Byl to omyl nebo záměr? Přesně 70 let se Češi přou o pravý důvod náletu na Prahu, který se odehrál 14. února roku 1945. Americké bombardéry tehdy během necelé hodiny na českou metropoli shodily 152 tun bomb. Následky byly tragické, zemřelo 701 lidí a téměř 1200 tisíc 200 jich bylo zraněno. Mezery po zřícených domech se zacelovaly ještě půl století po konci války.

V Británii a Spojených státech Valentýn, u nás škaredá středa. Přesně tak vypadal 14. únor 1945. Když se nad Prahou pět minut před půl jednou odpoledne rozezněly sirény, nikdo jim nevěnoval pozornost - houkaly téměř denně a nikdy se nic nedělo. Jenže v ten okamžik začaly na střed města dopadat bomby.

Část pum dopadla na Radlice a Pankrác, nálet ale nejvíce poškodil Podskalí, Nové město a Vinohrady. Paradoxní je, že americké bomby 14. února zlikvidovaly monumentální vinohradskou synagogu. Po válce na jejím místě vyrostla architektonicky nevýrazná základní škola.

"Nejtragičtější je bezpochyby zásah Emauz, které byly z velké části zničeny, včetně původních gotických maleb," uvedl historik Richard Biegel.

Nálet si vyžádal přes 700 obětí, tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou - pumy v centru padaly většinou na činžovní domy. Definitivní počet mrtvých byl znám až v roce 1971. Tehdy stavbaři ve druhém podlaží sklepa tohoto domu na Vinohradské třídě objevili ještě 23 lidských těl.

"Záchranáři v pětačtyřicátém roce. Neprohledali to druhé sklepení, kde byli schovaní právě tito lidé, a ti byli tím pádem odsouzeni k pomalé smrti udušením," řekl letecký historik Jiří Rajlich.

Pohřeb obětí se konal na tehdejším Říšském náměstí, dnes náměstí Míru. Rétoriku nacistů, že šlo o cílený útok Američanů na civilisty, po válce s úspěchem převzali komunisté. Historikové se ale kloní k tomu, že se posádky bombardérů opravdu spletly už nad Plzní.

"Domnívali se, že jsou někde nad Cvikovem nebo nad Saskou Kamenicí a nabrala kurz podél železnice na Prahu, myslel, že letí na Drážďany," popsal Rajlich.

Na vybombardovaných parcelách pak vznikly často jedinečné stavby - nové věže Emauzského kláštera nebo Tančící dům. Letos v květnu má být na Karlově náměstí odhalena pamětní deska obětem náletu ulitá ze zbytku jedné z bomb, které před 70 lety v Praze zabíjely.

Zde je účet tohoto pouze asi čtyřminutového náletu?

Celkem 701 mrtvých, 1184 raněných, 93 domů zcela zničených, 190 budov utrpělo těžké a 1500 lehké poškození. Bez přístřeší zůstalo na 11.000 Pražanů. Pumy se nevyhnuly ani památkám, jako byl Emauzský klášter či nedaleký Faustův dům. Nejvíce ale trpěly bloky budov na Vinohradech, kde se některé ulice proměnily doslova v ruiny. Útok 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády začal ve 12:24, na město bylo celkem svrženo 152,5 tun pum, z toho bylo 371 tříštivých a 8000 zápalných.