Expertka: Velká naděje při léčbě ALS leží v kmenových buňkách

Praha - Zpráva o tom, že bývalý premiér Stanislav Gross zemřel, zaskočila asi všechny. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že je Gross vážně nemocný, ale skon v 45 letech je přesto nesmírně tvrdou ranou především pro jeho rodinu.

Stanislava Grosse zabila neléčitelná nemoc amyotrofická laterální skleróza, známější pod zkratkou ALS. Toto vzácné onemocnění postupně likviduje centrální nervovou soustavu a pacienti většinou nakonec zemřou na selhání orgánů.

Je reálné, že se ALS bude dát léčit? Jak nemoc poznat i v raných stádiích? Kdo nemocí trpí a jak často se vyskytuje? Na tyto i další otázky odpovídala lékařka, vědkyně a senátorka Eva Syková.

"ALS není jediná podobná choroba, která se momentálně nedá léčit. Je to smrtelná choroba, kterou trpí 60 lidí ze sto tisíc. Postiženým odumírají svaly, nejprve na končetinách," vysvětluje Syková.

Podle vědkyně jsou velkou nadějí lidí trpících touto chorobou kmenové buňky, které dokáží ostatní buňky zachraňovat. Výzkum je ale velmi finančně náročný.

"Snažíme se přijít na to, co vlastně ALS způsobuje. To se snaží zjistit vědecké týmy z celého světa. Ale dědičná je jen velmi zřídka, to víme. Nemoc se dá zpomalit, ale to funguje o to lépe, čím dříve se ji povede diagnostikovat," říká Syková.

Kmenové buňky podle dosavadních výsledků fungují i v malém množství a dokáží postup ničivé choroby na několik měsíců úplně zastavit. Ale tato léčba je velmi finančně náročná a pacientů je i u nás mnohonásobně více, než dokáží lékaři a vědci uspokojit.

ALS postihuje třikrát častěji muže než ženy. "Ale pořád nevíme, proč tomu tak je," krčí vědkyně rameny. A popisuje, že většina pacientů zůstává téměř až do smrti v domácím prostředí.

Výzkum a hledání léku prý výrazně brzdí nedostatek peněz, Syková odhaduje, že aby se léčba kmenovými buňkami pohnula výrazně kupředu, jsou potřeba desítky milionů korun, které Akademie věd zkrátka nemá.

Eva Syková (*1944) se narodila v Rožmitále pod Třemšínem, vystudovala gymnázium. Na vysokou školu nejprve nebyla kvůli "špatnému" kádrovému profilu přijata. Později se Syková zaměřila na problematiku neurologie a dlouhá léta pracuje v Akademii věd. V roce 2012 se stala za ČSSD senátorkou.

Související

Více souvisejících

zdraví kmenové buňky nemoci

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 56 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy