Praha - Zpráva o tom, že bývalý premiér Stanislav Gross zemřel, zaskočila asi všechny. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že je Gross vážně nemocný, ale skon v 45 letech je přesto nesmírně tvrdou ranou především pro jeho rodinu.
Stanislava Grosse zabila neléčitelná nemoc amyotrofická laterální skleróza, známější pod zkratkou ALS. Toto vzácné onemocnění postupně likviduje centrální nervovou soustavu a pacienti většinou nakonec zemřou na selhání orgánů.
Je reálné, že se ALS bude dát léčit? Jak nemoc poznat i v raných stádiích? Kdo nemocí trpí a jak často se vyskytuje? Na tyto i další otázky odpovídala lékařka, vědkyně a senátorka Eva Syková.
"ALS není jediná podobná choroba, která se momentálně nedá léčit. Je to smrtelná choroba, kterou trpí 60 lidí ze sto tisíc. Postiženým odumírají svaly, nejprve na končetinách," vysvětluje Syková.
Podle vědkyně jsou velkou nadějí lidí trpících touto chorobou kmenové buňky, které dokáží ostatní buňky zachraňovat. Výzkum je ale velmi finančně náročný.
"Snažíme se přijít na to, co vlastně ALS způsobuje. To se snaží zjistit vědecké týmy z celého světa. Ale dědičná je jen velmi zřídka, to víme. Nemoc se dá zpomalit, ale to funguje o to lépe, čím dříve se ji povede diagnostikovat," říká Syková.
Kmenové buňky podle dosavadních výsledků fungují i v malém množství a dokáží postup ničivé choroby na několik měsíců úplně zastavit. Ale tato léčba je velmi finančně náročná a pacientů je i u nás mnohonásobně více, než dokáží lékaři a vědci uspokojit.
ALS postihuje třikrát častěji muže než ženy. "Ale pořád nevíme, proč tomu tak je," krčí vědkyně rameny. A popisuje, že většina pacientů zůstává téměř až do smrti v domácím prostředí.
Výzkum a hledání léku prý výrazně brzdí nedostatek peněz, Syková odhaduje, že aby se léčba kmenovými buňkami pohnula výrazně kupředu, jsou potřeba desítky milionů korun, které Akademie věd zkrátka nemá.
Eva Syková (*1944) se narodila v Rožmitále pod Třemšínem, vystudovala gymnázium. Na vysokou školu nejprve nebyla kvůli "špatnému" kádrovému profilu přijata. Později se Syková zaměřila na problematiku neurologie a dlouhá léta pracuje v Akademii věd. V roce 2012 se stala za ČSSD senátorkou.
Související
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
zdraví , kmenové buňky , nemoci
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 56 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák