Komunitě Arménů v Česku se daří: Jsme pracovitý národ, říká dirigent UK

Podle statistik ministerstva vnitra v Česku ke konci února žilo 1738 lidí z Arménie. Natrvalo mohlo v zemi zůstat 1297 osob, povolení k přechodnému pobytu mělo 441 lidí. V hlavním městě bylo přes osm stovek Arménů, v Brně pak 179. Vetší komunita je také na Vysočině či v severních Čechách. Řada lidí už získala české občanství. Ročně jich bývá pár desítek. Podle některých odhadů by tak v zemi mohlo žít kolem tří tisíc Arménů, podle jiných kolem 7000 či 10.000.

Mezi Armény v Česku jsou úspěšní výtvarníci, novináři, podnikatelé i inženýři. Armén je například i dirigent sboru a orchestru Univerzity Karlovy. "Není to náhoda. Arméni jsou velmi pracovitý národ. Během krátké doby, což je pozoruhodné, mají snahu se postavit na vlastní nohy. Arméni jsou talentování a je mezi nimi hodně výrazných osobností," řekl ČTK akademický malíř Tigran Abramjan. V Česku žije 34 let.

Mnozí Arméni se sdružují kolem své církve. Arménská apoštolská církev svatého Řehoře Osvětitele získala v Česku registraci před dvěma lety. Svůj vlastní svatostánek zatím nemá, i když by ho ráda získala. Arménští věřící se tak scházejí v pražském kostele svatého Jiljí. Arménie přijala křesťanství už v roce 301.

Arméni v Česku dodržují své tradice. Rodinné vazby jsou silné. Umět arménsky není pro ty, kteří ve vlasti nežijí nebo se v ní nenarodili, žádná nepříjemná povinnost. Panuje přesvědčení, že mateřština je pro identitu velice důležitá. Léta v Praze funguje arménská škola, kde se vyučuje jazyk každou sobotu.

Psali jsme: Jerevan si připomíná masakr Arménů, Putin varoval před fašisty  

Arménie má tři miliony obyvatel. Zhruba jednou tolik Arménů ale žije podle dostupných údajů mimo svou vlast. Po všech kontinentech je rozprášily události 20. století. Arménština tak navíc pomáhá dorozumět se s příbuznými z celého světa. Situaci komplikuje mírně snad jen to, že arménština má dva dialekty - západní a východní.

I přes rozdílnost jazyků se Arméni většinou česky naučí velmi dobře. V dobách Sovětského svazu jim jako most k češtině sloužívala ruština. Mladší generace se obejdou bez ní. "Doma mluvíme česky a arménsky podle situace. Je to takový mix. Možná převažuje čeština," říká Abramjan.

Nejbolestnější téma představují pro Armény právě události, které se odehrály před sto lety. Více než dvě desítky zemí už uznaly, že se arménský národ tehdy stal obětí genocidy. Česká republika tento krok zatím nepodnikla. Zástupci menšiny český Parlament vyzvali, aby to učinil.

"Nechceme, aby se takové události ještě někdy opakovaly. Vzpomínáme, protože se to týká každé rodiny. Každá rodina má nějaké mrtvé," řekl ČTK šéfredaktor arménsko-evropského magazínu Orer (česky Dny) Hakob Asatryan, který je jedním z iniciátorů petice pro český Parlament.

Podle malíře Abramjana představují události před sto lety nejsmutnější stránku arménské historie. "Málokterý Armén nemá příbuzné, kteří by neprošli těmito mukami. Většina jsou potomci přeživších," dodal.