2. světová válka? Třetina Čechů je s dějepisem na štíru

Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) soudí, že je potřebné připomínat druhou světovou válku a události z jejího průběhu, 14 % vyjádřilo názor opačný. Potřeba udržovat či posilovat historické vědomí ve vztahu k největšímu válečnému konfliktu v dějinách tak zůstává i sedmdesát let od jeho ukončení velmi silná.

"V porovnání s rokem 2004 se situace v tomto ohledu nijak nezměnila a statisticky srovnatelný je aktuální výsledek i se stavem zaznamenaným před dvaceti lety v dubnu 1995. Jen před patnácti lety, v dubnu 2000, byl v šetření v odpovědi na stejnou otázku zaznamenán statisticky významně vyšší podíl souhlasu (o čtyři procentní body) a nižší podíl nesouhlasu (o šest procentních bodů), jinak se rozložení názorů na tuto otázku jeví jako dlouhodobě stabilní," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Psali jsme: Hitlerovy plány: "Cikáni" prý byli jen kriminálníci. Proč o romském holocaustu nechtěl nikdo mluvit?  

Mínění o potřebnosti připomínání událostí druhé světové války stoupá s přibývajícím věkem. Zatímco ve skupině nejmladších respondentů ve věku do 30 let byl podíl odpovídajících „ano" těsně pod úrovní dvou třetin, mezi dotázanými, kteří již překročili šedesátku, si více než čtyři pětiny myslí, že druhou světovou válku je potřebné si připomínat.

Z hlediska vzdělání sdílejí názor, že události druhé světové války je třeba připomínat, relativně častěji dotázaní s vysokoškolským vzděláním (87 %), naopak méně často tento názor zastávají ti, kteří mají pouze základní vzdělání (65 %).

Čtvrtina (26 %) respondentů vyjádřila názor, že se události druhé světové války v současnosti připomínají málo, o trochu méně než tři pětiny (56 %) dotázaných soudí, že je to dostatečné, a 8 % si myslí, že se události druhé světové války připomínají až příliš, přičemž desetina respondentů zůstala nerozhodnutá.

Role čs. odboje při osvobození Československa, ať už odboje domácího nebo zahraničního na západě či východě, je hodnocena převážně jako významná. Celkově za „významný" nebo dokonce „velmi významný" označilo 67 % respondentů odboj domácí, 66 % zahraniční odboj na západě a 63 % zahraniční odboj na východní frontě.

Psali jsme: Měli se Češi vzepřít Hitlerovi? Složitá věc, říká politolog. Došlo i na Háchu Čechoslováci si za to mohou sami. Historik poukázal na poválečnou chybu  

Dotázaní připisují nejvýznamnější roli při osvobozování evropského kontinentu sovětské armádě (85 % „velmi významný" nebo „významný"), za kterou s určitým odstupem, byť se stále vysoce hodnoceným podílem na osvobození Evropy následují armáda Spojených států (78 %) a pak Velké Británie (65 %). Podíl jednotek Svobodné Francie na osvobození Evropy jako „velmi významný" či „významný" hodnotí méně než polovina dotázaných, i když při téměř pětinovém podílu nerozhodných odpovědí ti, kdo podíl francouzské armády hodnotí jako významný (45 %), stále ještě převažují nad těmi, kdo francouzský podíl na osvobození Evropy hodnotí jako málo významný nebo nevýznamný (37 %).

Pokud jde o konkrétní aktivity čs. odboje, třetina dotázaných uvedla, že si na nic nevzpomíná nebo že nic takového nezná. Ostatní pak výrazně nejčastěji uváděli Karpatsko-dukelskou operaci, kterou mezi třemi možnostmi jmenovalo 23 % respondentů.

Za ní následoval atentát na Heydricha (18 %), květnové povstání 1945 (10 %), letecká bitva o Anglii (10 %), obrana Sokolova (9 %), Slovenské národní povstání (8 %), boje v severní Africe, zejména Tobruk (5 %), účast našich letců v RAF obecně a jejich podíl na jiných operacích, než byla již uvedená letecká bitva o Anglii nebo vylodění v Normandii (5 %), výsadky na okupovaném území (5 %), vznik samostatné československé jednotky v Sovětském svazu (4 %), Ostravskou operaci (3 %) nebo vylodění v Normandii (2 %).

Pokud jde o konkrétní osobnosti, 37 % dotázaných uvedlo, že nikoho nezná nebo že si na nikoho nedokáže vzpomenout. Mezi třemi uvedenými možnostmi pak nejčastěji figurovali gen. Ludvík Svoboda (24 %), Edvard Beneš (12 %), Josef Gabčík (9 %), Jan Kubiš (7 %), Julius Fučík (6 %), kpt. Otakar Jaroš (5 %), pplk. Josef Mašín (5 %), atentátníci, kteří zabili Heydricha, obecně (4 %), Klement Gottwald (4 %), gen. Heliodor Píka (3 %), gen. František Fajtl (2 %), Jan Šverma (2 %), gen. Karel Klapálek (2 %), Jan Masaryk (2 %), pplk. Josef Balabán (1 %), kpt. Jan Nálepka (1 %), št. kpt. Václav Morávek (1 %), Adolf Opálka (1 %) a gen. František Peřina (1 %).