Platit eurem? Češi brání korunu zuby nehty, ukázal průzkum

V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době o málo více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, přičemž více než dvě pětiny (43 %) s tím „rozhodně nesouhlasí" a čtvrtina (26 %) „spíše nesouhlasí".

Pro přijetí eura je nyní jen čtvrtina (24 %) Čechů, z toho 6 % „rozhodně" a 18 % „spíše". Zbývajících 7 % na otázku nemá utvořen názor a volí odpověď „nevím".

"Podpora eura klesá s rostoucím věkem. Mezi zastánce eura patří statisticky významně častěji dotázaní, kteří životní úroveň své domácnosti a ekonomickou situaci v ČR hodnotí jako dobrou, studenti, lidé hlásící se k pravici, voliči ANO, respondenti důvěřující vládě a EU i jejím institucím, lidé spokojení s politickou situací. K odpůrcům eura se častěji řadí lidé se středním vzděláním bez maturity, respondenti se špatnou životní úrovní, ti, kdo současnou ekonomickou situaci hodnotí jako špatnou, důchodci, nekvalifikovaní dělníci a zemědělci, lidé hlásící se k vyhraněné levici, stoupenci KSČM a rozhodní nevoliči, lidé, kteří nedůvěřují vládě, ti, kdo jsou nespokojení s politickou situací v ČR, a dotázaní chovající k EU a jejím institucím nedůvěru," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

EU škodí českému zemědělství

Nejlépe je vliv členství ČR v EU vnímán v oblasti nabídky zboží a služeb, kde jej jako příznivý hodnotí nadpoloviční většina dospělé české populace (56 %, 11 % si myslí opak a 30 % vliv členství ČR v EU na tuto oblast hodnotí neutrálně).

Naopak jako nejméně příznivé jsou dopady členství vnímány u českých zemědělců, kde je jako negativní hodnotí rovněž nadpoloviční většina českých občanů (56 %), byť každý šestý člověk (17 %) si myslí, že členství ČR v EU má na zemědělce příznivý vliv a pětina (20 %) jej považuje za „ani příznivý, ani nepříznivý".

U školství, zdravotnictví a sociálního zabezpečení zhruba polovinu odpovědí tvoří varianta „ani příznivý, ani nepříznivý vliv" a i u dalších oblastí (hospodářská úroveň a bankovní sektor) stejná varianta je alespoň relativně nejčastější odpovědí, přičemž u bankovního sektoru se zároveň objevuje i poměrně vysoký podíl odpovědí „neví".

Kromě toho u některých zkoumaných položek se názory značně rozcházejí, když např. u bankovního sektoru, průmyslových podniků nebo u hospodářské úrovně jsou početně nikoli marginální podíly těch, kdo vidí buď příznivý, nebo naopak nepříznivý vliv, téměř vyrovnané nebo alespoň nepříliš odlišné.

Kromě již zmíněné nabídky zboží a služeb příznivý vliv nad nepříznivým v názorech občanů zřetelně převažoval u vědy a výzkumu, menší převisy se objevily také u školství, zdravotnictví, hospodářské úrovně, průmyslových podniků a v minimální míře na hranici statistické významnosti i bankovního sektoru. Výraznější převis negativního vlivu nad pozitivním byl zaznamenán kromě zemědělců zejména u drobných a středních podnikatelů, stability koruny a sociálního zabezpečení.

Regionálně obyvatelé Čech hodnotí příznivěji než Moravané dopady vstupu ČR do EU na průmyslové podniky a na bankovní sektor. Lidé z obcí do 800 obyvatel vnímají příznivěji vliv vstupu ČR do EU na hospodářskou úroveň a na nabídku zboží a služeb, lidé v metropoli lépe hodnotí dopady na bankovní sektor a školství.

Z hlediska politické orientace jsou vesměs skeptičtější ohledně vlivu vstupu ČR do EU na zkoumané oblasti příznivci KSČM. Lidé preferující ANO vidí ve zvýšené míře pozitiva pro nabídku zboží a služeb, drobné a střední podnikatele, vědu a výzkum a sociální zabezpečení. U všech zkoumaných oblastí pak z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace platí, že optimismus narůstá při posunu od levého k pravému konci škály.