Důchody: Jak se žije penzistům? Podívejte se, kde je to nejhorší

"Nominální starobní důchody jsou nejvyšší v Praze, ale reálné důchody jsou zde kvůli vysokým cenovým hladinám naopak nejnižší, 10% pod průměrem a o 15% nižší než v Ústeckém kraji. Reálné důchody jsou nízké rovněž v Jihomoravském kraji," uvádí studie.

Nejvíce služeb a zboží si tak si za své důchody koupí penzisté v Ústeckém kraji, a to i přesto, že v Praze jsou nominální důchody o 7% vyšší než ve zbytku země. V případě důchodů ale analýza nebere v úvahu rozdíly ve vzdělání a dalších charakteristikách a skutečnost, že různí penzisté v minulosti odváděli různě vysoké odvody.

Studie také poukazuje na rozdíly ve mzdách. "Hodinový nominální plat učitele v Praze i Zlínském kraji je prakticky stejný. V Praze si ovšem učitel za tento plat koupí o 22% méně. Zároveň platí, že ve Zlínském kraji si průměrný vysokoškolák v soukromém sektoru vydělá o necelou polovinu více než učitel, zatímco v Praze si proti učitelovi vydělá výrazně více než dvojnásobek. Přesvědčit případné zájemce, že jim učitelská profese zajistí přijatelnou kvalitu života, je tedy v některých krajích podstatně snazší než v jiných. Zohlednění regionálních cen by takové rozdíly mohlo částečně narovnat a tím potenciálně umožnit také srovnat kvalitu státních zaměstnanců v různých krajích," uvádí analýza.

Autoři Matěj Bajgar a Petr Janský podotýkají, že zohlednění regionálních cenových hladin při stanovování platů státních zaměstnanců, starobních důchodů a sociálních dávek by mohlo snížit regionální nerovnosti v reálných příjmech mezi některými skupinami obyvatel a vést k částečnému narovnání možnosti získat pro práci ve veřejném sektoru kvalitní zaměstnance. Zároveň by ovšem mohlo dále prohloubit ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji a potenciálně by vyžadovalo citelné náklady spojené s administrativou a dodatečným sběrem dat.

Úprava výše dávek a důchodů o regionální ceny by tak podle nich mohla systém sociálních učinit spravedlivějším a efektivnějším. "Zohlednění cen by v průměru znamenalo přesun veřejných prostředků od chudších k bohatším regionům, což by přispívalo k prohlubování ekonomických rozdílů mezi nimi. To může být vzhledem ke špatné ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti v některých krajích silně problematické," navrhují autoři.