Praha - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v květnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
Mezi nejvyššími ústavními představiteli státu jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni Andrej Babiš, kterému důvěřuje 55 % českých občanů, Bohuslav Sobotka (53 % důvěřujících), Pavel Rychetský (45 %), Martin Stropnický (44 %) a Miloš Zeman (41 %). Ostatní ústavní činitelé zařazení do výzkumu disponují důvěrou nižší než 40 %.
Statisticky významně narostla důvěra předsedovi vlády Sobotkovi a ministrovi zemědělství Jurečkovi (oba shodně + 7 procentních bodů), místopředsedovi vlády Bělobrádkovi (+ 4) a ministrovi dopravy Ťokovi (+ 5). Naopak pokles v důvěře byl zaznamenán pouze u ministra Dienstbiera (-4 procentní body).
Čtyři ústavní činitelé (Babiš, B. Sobotka, Stropnický, Rychetský) mají celkově převažující kladné hodnocení. Naopak mezi politické osobnosti, které jsou vnímány dotazovanými občany spíše negativně (nedůvěru jim vyjádřilo více než polovina dotázaných), patří M. Zeman, V. Filip, T. Okamura, J. Dienstbier a K. Schwarzenberg.
Do celkových výsledků se přirozeně promítá také to, že celou řadu politiků veřejnost doposud příliš nezná. Přibližně polovina dotázaných nezná například řadu členů současné vlády, jmenovitě ministry Brabce, Hermana, Šlechtovou či Pelikána, ale i předsedu Poslanecké sněmovny Hamáčka nebo guvernéra ČNB Singera.
Důvěra v procentech:
Babiš 55B. Sobotka 53 (+ 7)Rychetský 45 Stropnický 44 Zeman 41 Schwarzenberg 36 Bělobrádek 35 (+ 4) Dienstbier 33 (- 4) Chovanec 32 Zaorálek 31 Jurečka 27 (+ 7) Marksová-Tominová 25 Okamura 24 Šabatová 23Chládek 23 Štěch 22 Filip 21 Ťok 20 (+ 5) Hamáček 18 Mládek 15 Němeček 14 Šlechtová 14 Fiala 13 Pelikán 13 Herman 12 Brabec 11 Singer 8
Aktualizováno 22. dubna 2026 17:41
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
Související
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
průzkumy , politici , Miloš Zeman
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák