Praha - Soud dnes uznal odškodné pro bývalého ředitele Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jana Kudlíka ve výši 400.000 korun za trestní stíhání v kauze vytunelovaných CS Fondů. Většinu peněz již dostal od státu při mimosoudním vyrovnání, zbývá doplatit 56.000 Kč. Kudlíkovi také již dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti 570.000 korun, původně žádal přes osm milionů. Policie ho stíhala v případu údajného podílu na podvodu za více než 1,23 miliardy korun z roku 1997.
Kudlík byl viněn z toho, že nepodal trestní oznámení a nezabránil transakci, při které peníze z fondů odtekly za hranice. Soud ho ale v roce 2012 osvobodil.
Případ odškodnění řešil Obvodní soud pro Prahu 2. Proti rozhodnutí se lze odvolat k Městskému soudu v Praze. Kudlík se dnešního jednání neúčastnil, nedorazil ani jeho právník, ani zástupce státu, soudce tak vyhlásil verdikt před několika novináři. Kudlík chtěl od státu zastupovaného v podobných sporech ministerstvem spravedlnosti přes osm milionů korun odškodného rozdělených ve třech částech žaloby - kromě osobní újmy také za náklady na právní zastoupení a údajně ušlý zisk.
Kudlík stáhl část žaloby týkající se 570.000 korun, které dříve dostal. Nyní mu soud uznal dalších 400.000 korun, ze kterých mu stát již dříve dal při mimosoudním vyrovnání přes 330.000 korun jako nemajetkovou újmu a za náklady na obhajobu, což stát podle soudce Petra Velemana i přeplatil. Nyní podle výpočtu soudu zbývá doplatit 56.000 korun. Zbytek nároku soud neuznal. Údajně ušlý zisk se podle Velemana nepodařil prokázat.
Trestní stíhání zasáhlo podle Kudlíka výrazně do jeho profesního i osobního života. Soudu dříve předložil listiny, podle kterých se v době podané obžaloby soudila zahraniční firma s ČR kvůli fondům, přičemž stát se v tomto sporu Kudlíka zastával a uváděl, že nemohl o trestné činnosti vědět. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti také uznal, že trestní stíhání bylo "mimořádně nesmyslné". Žádal ale zamítnutí žaloby, protože nesouhlasí s nárokem na výši odškodnění.
Policie obvinila Kudlíka v roce 1998. Obžaloba se týkala také bývalého jednatele firmy Crassus Petra Müllera. Soud oba muže v roce 2012 osvobodil. Podle tehdejšího rozsudku se neprokázalo, že by se Kudlík s Müllerem úmyslně zúčastnili miliardového podvodu. Soud je při odůvodnění označil za "figurky na šachovnici" někoho jiného. Stíhání skutečných "hráčů" bylo soudu před několika lety zastaveno.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Majetek CS Fondů spravovala skupina Motoinvest, jejímž spolumajitelem byl finančník Pavel Tykač. Jeho rolí v transakcích se předloni znovu začala zabývat policie, která původně v roce 2008 jeho trestní stíhání zastavila. Kriminalisté letos v dubnu podali státnímu zastupitelství návrh na obžalobu, o které žalobce zatím nerozhodl. Miliardář Tykač obvinění z vytunelování CS Fondů opakovaně odmítl.
Související
Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy
Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry
Ministerstvo spravedlnosti , tunelování , odškodnění
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák