ANO by vyhrálo volby, ČSSD v závěsu. Zamíchá kartami uprchlická krize?

Na aktuálně vedoucí hnutí ANO (22,9%) ztrácí druhá ČSSD (22,7%) pouhé dvě desetiny procentního bodu. Voličský zájem o tyto dvě strany je nadále téměř na stejné úrovni.

Vyrovnané pozice dvou největších vládních stran a relativní klid na domácí politické scéně, který zatím nenese známky žádné zásadní eskalace voličských nálad, však může být klidem před bouří.

Skutečnost, že voliči se po řadě volebních roků od října loňského roku až do podzimu roku 2016 nacházejí v nevolebním období, a určitá politická stabilita vládní koalice, jsou faktory, které se bezpochyby zásadně podílí na relativní stálosti voličských nálad. Při dlouhodobém sledování volebních preferencí tak můžeme pozorovat pouze určitou konsolidaci pravicových voličů, kteří dávají opět naději ODS, vyrovnání voličských preferencí u hnutí ANO a ČSSD a pohyb voličského zájmu u nově vzniklé strany SPD a hnutím Úsvit (nově Úsvit-NK).

Nicméně jak postupné rozjíždění předvolebních kampaní v rámci krajských voleb, které se budou konat na podzim příštího roku, tak zejména aktuální dění kolem uprchlíků, ale i domácí kauzy jako např. situace kolem České pošty či zavedení elektronické evidence tržeb (EET), situace na Pražském magistrátu, projednávání státního rozpočtu, či případné mediální kauzy tykající se předních politiků, mohou být spouštěčem pro změnu voličských nálad.

Aktuálně nejsilnějším emocionálním motivem z pohledu voličů může být téma uprchlické krize spojené s tématem Evropské unie, na níž již řada předních politiků reaguje a která se postupně vyvíjí a vyvolává velice rozjitřené nálady a reakce jak v rámci celé společnosti tak u politiků, umělců a novinářů.

Skutečnost, že právě téma "uprchlíků" rozhodně je a bude tématem, které může významně měnit voličské nálady a postoje, naznačuje např. i spojení Úsvitu s Konvičkovým Blokem proti islámu. Strana tak nově nese název Úsvit-NK (Úsvit - Národní koalice). Aktuálně pak Úsvit-NK získal podporu 1,2% voličů a dřívější předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, který založil stranu SPD (Svoboda a přímá demokracie), získal aktuálně podporu dvou procent voličů. Oba tyto politické subjekty, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně, sází právě na téma ilegálních imigrantů.

Aktuálně vyrovnané pozice hnutí ANO a ČSSD je rovněž dána jistým rezervovaným přístupem k uprchlické krizi, který akcentuje většinový postoj veřejnosti. Oproti tomu pravicové strany jako TOP 09 a ODS naopak rovněž využívají uprchlické téma k oslovování svých voličů, a to opačným postojem než mají dvě největší vládní strany.

Lze tedy do budoucna předpokládat větší důraz jednotlivých politických stran na téma národních hodnot a postojů, a to jak ve vztahu k ilegálním imigrantům, tak náboženským otázkám a postojům k EU. Tato témata pak mohou vyvolat i větší zájem o politické subjekty, které v těchto otázkách budou proklamovat extremistické a radikální postoje.

Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která se i nadále může opřít o aktuální zájem 13,9% voličů.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se v září stala TOP 09 (9,8%), za níž by zaostávala ODS se ziskem 9,1% hlasů o sedm desetin procentního bodu.

Poslední stranou, která by v září zasedla do poslaneckých lavic, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,5% voličských hlasů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici. Nad tříprocentní hranicí se s aktuálním ziskem 3,1% hlasů udržuje nadále pouze České pirátská strana. Pod tříprocentní hranicí se pak dlouhodobě drží SZ a Strana svobodných občanů, které se pohybují na úrovni 2,8 procentního bodu.