Soud řeší zakázky Krajské zdravotní, obžalovaní vinu odmítají

Případ nákupů přístrojového vybavení za více než 400 milionů korun sahá do roku 2008. Krajská zdravotní na něj získala dotaci z ROP Severozápad. Podle žalobce manažeři stanovili taková kritéria veřejné zakázky, která vedla k účasti jediného soutěžitele, a to konsorcia firem Hospimed a Puroklima. "Cenovou nabídku v celkové výši 417 milionů Kč akceptovali, přestože věděli, že Krajská zdravotní mohla nakoupit zdravotnické přístroje vlastními silami, ve stejné kvalitě i rychlosti a ekonomicky efektivněji," popsala u soudu státní zástupkyně s tím, že tak vznikla škoda 82 milionů Kč.

Budjač tvrzení obžaloby odmítl. Na obsáhlou zakázku firma podle něj nestačila. "Krajská zdravotní na to neměla personální kapacity. A i kdybychom je měli, nikdy bychom to nedali dohromady. Šlo o 800 přístrojů. A platí, že čím více je dodavatelů, tím více je problémů a odvolání. O dotaci bychom pak zřejmě přišli," řekl před soudem Budjač. Zdůraznil, že předpokládaná cena zakázky byla 420 milionů bez DPH, cena po soutěži byla 417 milionů včetně DPH. Víc než 90 procent částky platil ROP Severozápad. Budjač a Fiala byli v té době členy výboru ROP Severozápad, který o dotacích rozhodoval.

Podle tehdejšího místopředsedy představenstva Tomáše Indry Krajská zdravotní postupovala tak, jak je stále obvyklé například u fakultních nemocnic. "Fakultní nemocnice z 80 procent nakupují přístroje přes kompletátory," uvedl Indra s tím, že přihlásit se mohlo jakékoli sdružení firem. Obměna zdravotnických přístrojů podle něj byla nezbytná. Při zakázce Krajskou zdravotní tlačil čas. Celou zakázku musela připravit a zadat za několik měsíců, aby splnila dotační podmínky.

Podle tehdejšího ředitele Eduarda Reichelta bylo tehdejší vybavení nemocnic ve špatném stavu a hrozilo, že zdravotní pojišťovny přestanou proplácet některé výkony a Krajská zdravotní tak přijde o peníze. Zakázka na přístroje podle něj neměla v ČR do té chvíle obdoby. "Učili jsme se my, učil se ROP Severozápad a učilo se ministerstvo pro místní rozvoj," řekl.

Kromě údajně předražených přístrojů se obžaloba týká i sedmi výběrových řízení na poradce při přípravě dotačních žádostí. Krajská zdravotní platila za každou pět až šest milionů, podle žalobkyně byla maximální cena každé 300.000 korun. Tím měla vzniknout škoda 38,5 milionu. Podle Budjače připravovala celou soutěž advokátní kancelář. "Pokud znalecký posudek ČVUT říká, že bylo možné tyto žádosti zpracovat za desetinu cenu, pak si říkám, proč se do výběrového řízení nepřihlásili uchazeči, kteří by to za desetinu udělali," doplnil Budjač. Ani na zpracování žádostí podle něj neměla Krajská zdravotní kapacity.

Hlavní líčení bude pokračovat v pátek, vypovídat by měli další dva obžalovaní, Miloslav Řehák a nynější ředitel Petr Fiala.