Nevládní organizace zveřejnily migrační manifest, zaměřuje se na sedm oblastí

„Migrační manifest se zaměřuje na sedm průřezových témat, která společně pokrývají celé spektrum české migrační, azylové a integrační politiky," představila dokument jedna z jeho editorek Tereza Freidingerová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, "jedná se o témata volný pohyb, solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika, integrace a integrační politika, sociální práva migrantů, vzdělávání, postavení migrantů na trhu práce a jejich politická participace."

„Nevládní organizace chtějí tímto dokumentem přispět k vytvoření vyvážené, kultivované a sociálně spravedlivé migrační politiky a současně také ovlivnit úroveň veřejné diskuse o migraci," vysvětlila zástupkyně Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Eva Dohnalová.

Ústředním a úvodním tématem dokumentu je právo na svobodu pohybu, které je zakotveno i v Ústavě ČR, a není jej proto možné a priori chápat jako anomálii. Jak uvedl jeden z autorů Manifestu, Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva: „Svoboda migrovat vychází z článku 14 ústavního zákona 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod, podle kterého má být svoboda pohybu a pobytu zaručena. Česká republika by proto měla zajistit, aby žadatel měl za splnění zákonem stanovených podmínek na udělení víza či povolení k pobytu právní nárok."

Psali jsme: Uprchlíci? Panika není na místě. Politolog o českém hulvátství a "selhání" multikulturalismu  

Postavení a práva uprchlíků představil Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, který akcentoval nutnost zajištění přístupu uprchlíků k mezinárodní ochraně a revize stávajícího společného evropského azylového systému. „Nevládní organizace považují za zásadní, aby Česká republika definovala a prosazovala na národní i unijní úrovni posílení právních možností legálního vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu na území České republiky, respektive Evropské unie, aby se předešlo obchodu s lidmi a tragédiím, jaké se dějí například ve Středozemním moři a na Balkáně," uvedl Rozumek.

Vladislav Gűnter z Centra pro integraci cizinců zhodnotil politiky integrace za posledních dvacet let. Poukázal na to, že odpovědnost za integraci je ve veřejném mínění stále přisuzována primárně migrantům. Gűnter zdůraznil, že pro úspěšnou integraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele.

Neziskové organizace poukázaly též na mezery v přístupu migrantů k sociálním právům, které jsou prostředkem k úspěšné integraci. Vytěsnění ze sociálního systému napomáhá mimo jiné k sociálnímu vyloučení.

Manifest se kriticky věnuje i oblasti vzdělávání migrantů. Lukáš Radostný z nevládní organizace META ve svém příspěvku vyzval představitele státní správy, aby vytvořili jasnou koncepci vzdělávání migrantů a jejich začleňování do vzdělávacího systému. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by mělo příslušnými zákonnými normami zajistit a zároveň uvést do praxe fungující systém jazykové přípravy nově příchozích migrantů do vzdělávacího systému v dostatečném rozsahu, který by umožnil těmto dětem a žákům dále se kvalitně vzdělávat. Zároveň ale také vytvořit i podporu učitelům, kteří jsou často necháváni na pospas své kreativitě a schopnostem improvizace," uvedl Radostný.

Psali jsme: Migrace a zákeřné nemoci? Lékařka prozradila, co hrozí Česku a Evropě  

Postavení migrantů na trhu práce představil Marek Čaněk z Multikulturního centra Praha. „Migrace do České republiky je z podstatné části motivována ekonomicky – 13 % pracovníků ve stavebnictví jsou migranti, ve zpracovatelském průmyslu 6 % a v obchodě 5 %. Je tedy zjevné, že přínos migrantů pro českou ekonomiku je významný. Nicméně pracovní migraci nemůžeme vnímat pouze jako jakékoliv jiné zboží a hodnotit ji pouze z hlediska přínosu pro trh a Českou republiku a ‚dovážet' a ‚vyvážet' zahraniční pracovníky podle toho, jak se to českému trhu zrovna hodí. Koneckonců zkušenosti ze zemí západní Evropy ukazují, že to ani takto nefunguje," uvedl Čaněk.

Téma politické participace migrantů představily Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci a Jelena Silajdžič z organizace Slovo 21. „Možnost spolupodílet se na politickém životě země, ve které žiji, podporuje pocit sounáležitosti se státem, společností, místními iniciativami a umožňuje aktivně ovlivňovat dění ve společnosti," říká Valentová.

Hlavní body manifestu:

1) Volný pohyb

- Musí být zajištěna možnost migrovat - nyní se migrovat nesmí, výjimečně je možné požádat o vízum

- Musí se zjednodušit a zprůhlednit imigrační systém ČR - nyní je nastavení nepředvídatelné a nepřehledné, nahrává to vykořisťování a zprostředkovatelům

- Musí byt zajištěna svoboda pohybu rodinných příslušníků migrantů - když má migrant dlouhodobé povolení k pobytu, měla by ho získat i jeho rodina

- Musí se zachovat princip volného pohybu po EU

2) Solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika

- Musí se posílit možnost uprchlíků vstoupit na území EU a ČR legálně

- Uprchlíci se nesmí trestat a zavírat za to, že utekli ze své vlasti bez dokladů

- Integrace by měla začít už v době azylového řízení - rozšířit by se měla nabídka výuky češtiny a měla by být možnost pracovat

- Služby a ubytování uprchlíkům by mohli zajišťovat i soukromníci

- ČR by se měla aktivně podílet na řešení krizí ve světě

3) Integrace a integrační politika

- Integraci by mělo mít na starosti znovu ministerstvo práce a sociálních věcí, ne vnitro

- Vlastní integrační politiku by měly mít i kraje a obce

- Migranti by postupně měli získávat práva po splnění podmínek

- Migranti by měli mít možnost za určitých podmínek legalizovat svůj nelegální pobyt v ČR

4) Sociální práva migrantů

- Povolení k dlouhodobému pobytu a práci by se mělo spojit do jednoho

- Pokud lidé s dlouhodobým pobytem platí odvody, měli by mít i přístup k dávkám

- Migranti by měli mít přístup k důchodovému pojištění i do veřejného zdravotního pojištění, nyní se musí pojistit u komerčních pojišťoven

- Přístup k sociálním službám by měli mít lidé se všemi typy pobytového oprávnění i bez něj

5) Vzdělávání

- ČR by měla mít jasnou koncepci vzdělávání migrantů

- Děti migrantů by měly mít nárok na podpůrná opatření ve škole, aby se mohly do výuky plně zapojit i dál studovat

- Nutné je vytvořit výuku češtiny pro děti ze zahraničí, aby učitelé dokázali cizince český jazyk učit

- Učitelé by se měli připravovat na práci s cizinci

- Všichni migranti do 18 let bez ohledu na povolení k pobytu mají mít přístup ke vzdělání

6) Postavení na trhu práce

- Prodloužit by se měla ochranná lhůta po ztrátě zaměstnání a rozšířit by se měly důvody, kdy ji migrant může využít

- Neměly by se směšovat pracovní a pobytové kontroly

7) Účast na politice

- Migranti s trvalým pobytem by měli mít právo volit v místních a krajských volbách

- Migranti musí mít možnost vstoupit do politických stran