Bezpečnost Evropy? Názor Čechů se zásadně změnil, ukazuje průzkum

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil na to, jak česká veřejnost vnímá bezpečnost v širším, evropském kontextu. Musíme ovšem upozornit, že aktuální průzkum byl uskutečněn počátkem listopadu, tedy ještě před tragickými událostmi v Paříži.

Naprosto jednoznačná většina českých občanů se obává, že bezpečnost Evropy by mohla být v budoucnu ohrožena. Tříčtvrtinová většina negativně hodnotí zajištění obrany a bezpečnosti ze strany členských zemí Evropské unie. Podobný podíl veřejnosti se obává nebezpečí z Východu.

V hodnocení vztahu západní Evropy a USA v bezpečnostní oblasti není v populaci jasná shoda, mírně převažuje názor, že země západní Evropy nejsou schopny se bránit bez pomoci Spojených států.

Ze srovnání s předchozím průzkumem v řadě TRENDY v roce 2007 je jasně patrné změněné vnímání bezpečnostní situace v Evropě. Ovšem vzhledem k tomu, že máme k dispozici srovnání pouze let 2007 a 2015, nemůžeme jednoznačně říci, zda se názory na bezpečnost v Evropě proměňovaly postupně, nebo zda jde o efekt aktuální situace na našem kontinentě.

Nejvýrazněji se proměnilo hodnocení dostatečného zajištění obrany a bezpečnosti zemí Evropské unie, kdy v roce 2007 byla dvoutřetinová většina veřejnosti přesvědčena, že je zajištěna dostatečně, nyní je to pouze čtvrtina (konkrétně jde o pokles o 41 procentních bodů).

Dále se zásadně změnila míra obav z budoucího vývoje bezpečnosti v Evropě, z třípětinové většiny narostla na většinu téměř absolutní, což ukazuje na silné znepokojení občanů ČR v současné době (nárůst o 31 %).

Pokud bychom měli problematiku shrnout, tak nejčastěji se lidé domnívají, že je budoucnost Evropy ohrožena, hrozí nebezpečí z Východu, země EU nedbají dostatečně o zajištění své bezpečnosti a nejsou schopny se bránit bez pomoci USA (36 % z celé populace). Častým je také postoj, který se od předchozího liší pouze v názoru na pomoc USA, kterou tito lidé za nutnou podmínku obrany Evropy nepovažují (19 %).

V názorech na bezpečnostní situaci v Evropě se lidé různého věku, vzdělání a pohlaví příliš neliší. Jen mírně nižší je míra obav z budoucího vývoje bezpečnosti v Evropě mezi mladými lidmi. Ženy mírně častěji než muži považují zajištění obrany v rámci Evropské unie za dostatečné (ženy: 29 %, muži: 20 %), ale zároveň častěji akcentují pomoc USA v bezpečnostních otázkách (58 % žen oproti 52 % mužů nepovažuje Evropu za schopnou se bránit bez pomoci USA).

Výraznější rozdíly zjišťujeme u lidí různé politické orientace v názoru na hrozbu z Východu. Podle očekávání lidé levicově zaměření vidí na východní straně hrozbu méně často než lidé středově a pravicově orientovaní, přesto i mezi levicově smýšlejícími lidmi je podíl těch, kteří se nebezpečí z Východu obávají, výrazně většinový.

Zajímavá je změna postojů lidí různé politické orientace v hodnocení nutnosti pomoci USA při zajištění obrany Evropy. Zatímco v roce 2007 byla tato otázka jasně podmíněna politickou orientací dotázaných, dnes se v tomto ohledu lidé levicově, středově či pravicově orientovaní zcela shodují.

V názorech na bezpečnost Evropy se významně odlišují sympatizanti KSČM, kteří častěji kritizují zajištění obrany zemí EU (podobný názor zastávají rovněž stoupenci KDU-ČSL), ale méně často se obávají hrozby z Východu (v této otázce jsou s nimi ve shodě příznivci ČSSD).

Na druhé straně stoupenci ODS a TOP 09 poněkud častěji než ostatní považují zajištění obrany zemí EU za dostatečné, ale častěji se obávají nebezpečí, které do Evropy může přijít z východní strany.