Církev se domáhá pozemků i kulturních památek. Letos už přibylo 72 soudních sporů

"Osobně si myslím, že ten první týden byl extrémní a že se už do těchto čísel dostávat nebudeme," řekla dnes na setkání s novináři ředitelka SPÚ Svatava Maradová.. Skoro sto žalob daly církve a církevní společnosti kvůli tomu, že nesouhlasily s rozhodnutím úřadu o vydání nebo nevydání pozemku. V 230 případech jde o určovací žaloby.

U Krajského soudu v Hradci Králové se například v lednu projednávala žaloba benediktinů, kterým stát odmítl vydat pozemky na Broumovsku. Jde o více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně 4000 hektarů a o stavby na Náchodsku. Soud je odmítl vydat s odkazem na to, že je benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948. Právníci řádu to odmítají. Podobný důvod zamítnutí je příčinou také dalších soudních sporů, žaloby podalo třeba Cisterciácké opatství v Oseku, soudní cestou se chce bránit i Německý řád, který žádal mimo jiné o hrad Bouzov.

Také v případě Bouzova stát odkazuje na to, že hrad byl konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.

Další žaloby, které soudy řeší, se týkají především majetku, jenž je dnes evidován jako obecní - takový podle zákona vydán být nemůže a poskytuje se za něj finanční náhrada. Církve jsou ale v některých případech přesvědčeny o tom, že dnešní obecní majetek nepřešel z vlastnictví státu do vlastnictví obcí podle zákona a v rozporu s blokačním paragrafem, a měl by tedy být stále vlastněn státem. V tom případě by o něj mohly žádat.

Přibližně 110.000 hektarů zemědělských nemovitostí vydal podnik Lesy ČR. Z celkových asi 150.000 požadovaných hektarů jich společnost zhruba 30.000 církvím vydat odmítá a je připravena vést soudní spory. Zatím je podnik účastníkem 69 soudních sporů. Podle informací z dnešní tiskové konference ale bude církvím vydáno méně než před přijetím zákona odhadovaných 200.000 hektarů půdy.

Tyto pozemky činily 56 procent původního doloženého majetku, který je v zákoně ohodnocen na 75 miliard; za zbylý majetek, který nemůže být vydán, se poskytuje náhrada ve výši 59 miliard korun, jež se bude vyplácet po dobu 30 let. V prosinci církve, které se státem uzavřely dohodu, dostaly třetí dvoumiliardovou splátku. Stát dnes říká, že půdy bude vydáno méně než zmíněných 200.000 hektarů, protože během účinnosti zákona a podání výzev se zjistilo, že jde o méně pozemků, případně jsou překážky pro jeho vydání.

Církve v rámci majetkového vyrovnání žádaly také o některé nemovitosti i movité věci z oblasti kulturního dědictví. Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev. V sedmi případech žádostem vyhověl, k nim patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek v Kroměříži. NPÚ odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov. Národní galerie dostala čtyři desítky žádostí o vydání uměleckých děl. K nejvýznamnějším patřil Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy, které NG církvi vrátila. Soud rozhodl, že NG má vydat církvi gotickou Madonu z Veveří. Zamítavé stanovisko NG vydala i k žádosti o vydání Madony roudnické a Madony michelské.