Afghánec nechtěl z Česka zpět do Maďarska, Ústavní soud mu stížnost zamítl

Ministerstvo vnitra loni v září rozhodlo, že mužova žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná a že má případný azyl řešit v Maďarsku, kde podle všeho vstoupil na území unie.

Podle Afgháncovy stížnosti Maďarsko není "bezpečnou zemí". Poukázal na legislativní změny v azylové oblasti přijaté v době loňské migrační krize. Tamní přijímací procedura prý vykazuje systémové nedostatky.

Řízení s Maďarskem kvůli jeho azylovému zákonu zahájila v prosinci i Evropská komise, jíž se nelíbí mimo jiné to, že odvolání v azylovém řízení automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Komise též kritizuje to, že při trestním řízení kvůli ilegálnímu překročení hranic nemají obvinění tlumočníka a nejsou jim překládány důležité dokumenty, včetně rozsudků.

České ministerstvo vnitro ale má za to, že Maďarsko je jakožto členský stát EU bezpečnou zemí, kde státní moc garantuje dodržování lidských práv. Afghánec podal žalobu, které však Krajský soud v Hradci Králové nepřiznal odkladný účinek.

Podle ústavních soudců muž v následné stížnosti jen opakoval tvrzení, s nimiž se už vypořádalo vnitro a poté i krajský soud. "ÚS tudíž sdílí jejich přesvědčení, že stěžovatel neprokázal existenci důvodné obavy, že bude v Maďarsku vystaven reálné hrozbě mučení, nelidského či ponižujícího zacházení, respektive že by v Maďarsku existovaly v přijímací proceduře pro žadatele o azyl systémové nedostatky, pramenící například ze zdlouhavosti identifikační procedury, nedostatečné kapacity přijímacích zařízení a životních podmínek v dostupných zařízeních," stojí v usnesení.