Češi o členství v NATO: Je aliance potřebná a zárukou míru? Čtěte výsledky průzkumu

V otázce spokojenosti s členstvím v alianci celkem výrazně převládá spokojenost, kterou vyslovilo 56 % dotázaných, z toho 15 % se cítí „rozhodně spokojeno" a 41 % „spíše spokojeno". Více než čtvrtina občanů (27 %) vyjadřuje s členstvím naší země v NATO nespokojenost, v tom 19 % je podle svých slov „spíše nespokojeno" a 8 % „rozhodně nespokojeno." Necelá pětina (17 %) oslovených se k položené otázce nedokázala vyjádřit a zvolila proto odpověď „nevím".

Ve srovnání s předešlým šetřením z ledna 2015 se podíl spokojených a nespokojených nijak významně nezměnil a je současně statisticky srovnatelný se situací v roce 2012. Podíl občanů vyjadřující s členstvím naší země v NATO spokojenost tak zůstává od roku 2010 v podstatě stabilní s jedinou výjimkou, kterou představuje rok 2013, kdy podíl spokojených mírně poklesl, uvedl soc.cas.cz.

Mezi spokojené s členstvím naší země v NATO častěji patří muži, respondenti deklarující dobrou životní úroveň své domácnosti, dotázaní s vysokoškolským vzděláním, ti, kteří se sami zařazují na pravou stranu politického spektra, a oslovení, kteří by ve volbách do Poslanecké sněmovny podpořili TOP 09 nebo ANO. Mezi nespokojené se řadili především lidé starší 60 let, důchodci, nezaměstnaní a respondenti deklarující levicové smýšlení, špatnou životní úroveň nebo záměr podpořit ve volbách KSČM.

Ve výzkumu jsme se dále zajímali o to, zda je NATO považováno za potřebnou nebo nepotřebnou organizaci. Sedm z deseti českých občanů (68 %) je přesvědčeno o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době, pětina (20 %) míní, že organizace je nepotřebná. O málo více než desetina občanů (12 %) se k této otázce neuměla vyjádřit.

Oproti šetření realizovanému v lednu 2015 se podíly těch, kteří NATO označují za potřebné či nepotřebné, významně nezměnily, mírně však posílil názor, že je tato organizace „rozhodně potřebná" (o 4 procentní body) na úkor tvrzení, že je „spíše potřebná" (pokles o 7 procentních bodů).

V otázce, zda je členství v NATO zárukou nezávislosti, nebo formou podřízení se cizím mocnostem, poměrně jednoznačně převažuje mínění o podřízení velmocím (56 %) nad zárukou nezávislosti (37 %). Od minulého šetření došlo k poklesu podílu občanů přesvědčených o tom, že členství v NATO je zárukou nezávislosti ČR, o 8 procentních bodů a ten je tak nejnižší od roku 2002.

Co se týče názorů, zda je členství v Severoatlantické alianci zárukou míru a bezpečnosti pro Českou republiku, nebo zda zvyšuje riziko vtažení České republiky do vojenského konfliktu, mírně převažuje mínění o bezpečnosti (51 %) nad rizikem zatažení do konfliktu (44 %). V porovnání se situací v lednu 2015 nedošlo k žádnému statisticky významnému posunu a názor, že členství v NATO je pro naši zemi zárukou míru a bezpečnosti, převládá v české společnosti již od roku 2008.

V případě názorů na otázku, zda členství České republiky v alianci zvyšuje stabilitu a mír v Evropě, nebo naopak vede ke zvyšování napětí a nejistoty na kontinentu, je rozložení odpovědí jednoznačnější ve prospěch prvního z nich (61 % oproti 30 %). Přesto je podíl občanů, kteří věří, že členství ČR v NATO zvyšuje mír a stabilitu v Evropě, v současnosti nejnižší od roku 2002.

Dvě pětiny (40 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, přibližně třetina (34 %) pak uvedla, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována, její hlas má větší mezinárodní význam. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává jen o málo více než desetina občanů (13 %) a 13 % oslovených se k položené otázce nedokázalo vyjádřit a zvolilo proto odpověď „nevím"