Zkažená čeština? Vztah k vulgarismům se rozvolňuje, říká lingvista

Ve světě technologií dominují výrazy z angličtiny, ale v jiných sférách přicházejí slova i z jiných jazyků. Typické jsou podle Olivy výrazy pro nová jídla - těstoviny z italštiny, druhy pečiva z francouzštiny, sushi z japonštiny nebo exotické polévky z Thajska.

V posledních letech jen nabral vývoj slovní zásoby větší dynamiku, protože se dynamicky mění i svět obecně. "Naopak v dobách celkové společenské stagnace, třeba před třiceti lety, se ani jazyk nijak nevyvíjel," řekl Oliva.

O tom, jak rychle mohou nová slova do jazyka přijít a zase ho opustit, vypovídá osud výrazu disketa. "Když mi bylo deset, tak jsem slovo disketa neznal, protože neexistovalo. Ti, kterým je teď deset, tak už ho neznají," poznamenal lingvista.

Nářky starší generace na to, jak se čeština kazí, jsou podle něj věčné. Je to dané do značné míry tím, že si člověk jako jazykový ideál fixuje spisovnou češtinu ve svých deseti až dvanácti letech. "Když je člověku osmdesát, tak ta časová mezera je tak dlouhá, že ten jazyk mezitím prošel nějakým vývojem. Už to neodpovídá jazykovému ideálu, který si vytvořil. On se ten jazyk asi nijak zásadně nezkazil, on se změnil," řekl Oliva.

Mladá generace má podle něj ale většinou problém rozlišovat mezi různými kvalitativními vrstvami češtiny pro různé situace. Upozornil, že spisovná čeština není pro Čechy mateřským jazykem, který se naučí v dětství v rodině. Učí se ji až ve škole. Také uznal, že zejména z pohledu dříve narozených se nyní rozvolňuje vztah k vulgarismům.

Může to ale být dáno také rozdílným vnímáním různých slov. "Protože to, co starší lidé vnímají jako vulgarismus, už mladá generace začala užívat tak běžně, že to pro ni vulgární nádech ztratilo," doplnil.

Stejně jako všechna pojmenování je vulgární příznak u jednotlivých slov výsledkem společenské dohody. "Z vlastní zkušenosti mohu říci, že moji prarodiče vnímali slovo sranda jako hrubý, zásadní vulgarismus. Ještě vnímali tu souvislost s tím příslušným slovesem. Zatímco dneska je to i pro mě slovo, které, dejme tomu, není zcela salónní, ale posunulo se do značné míry ve své společenské přijatelnosti," uvedl.

Posun je ale možný oběma směry. "Ještě v renesanci a v době raného národního obrození, bylo slovo prdel obecným, vlastně lékařským termínem, který se v příslušných knihách například o porodnictví běžně používal. Dnes už sice ve smyslu legrace ztratilo vulgární nádech, ale ve smyslu tělesné části to stále vnímáme jako vulgarismus," dodal.