Diskriminace Romů ve školách trvá, kritizuje studie Česko. Něco se ale zlepšuje

Segregace přetrvává i více než osm let po rozsudku v případu D.H. a ostatní versus ČR, kterým Evropský soud pro lidská práva poukázal na nezákonné zařazení 18 romských dětí do tehdejších zvláštních škol.

Studie se zaměřila na dopad takzvané litigace, tedy změny práv soudním rozhodnutím, na desegregaci Romů ve školství.

Diskriminace je podle studie postavena na zneužívání diagnózy lehkého mentálního postižení u romských dětí. Až po rozsudku se začalo sledovat, jaký je podíl Romů ve školách určených pro děti s tímto handicapem. Statistickými daty tak bylo potvrzeno, že je několikanásobně větší, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Skutečnost, že se navzdory kritice tato data začala zjišťovat, dnes označila za průlomovou mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová.

Nepřiměřeně časté zařazování Romů do zvláštních škol trvalo před tímto soudním procesem jako běžná praxe 40 let, upozornila studie. Po rozsudku se začalo otevřeně hovořit o diskriminaci a poradny začaly lépe diagnostikovat lehké mentální postižení.

Naráží to ale na odpor části veřejnosti a také Asociace speciálních pedagogů, která byla založena v roce 2010. Bouři hněvu vyvolalo v září 2011 oznámení vládního záměru zrušit oddělené speciální vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, připomíná studie. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš v listopadu toto vyjádření zmírnil a prohlásil, že zavírání praktických nebo speciálních škol nenastane. Obdobná debata se zopakovala několikrát a pokračuje dosud.

V posledních měsících se znovu vyhrotila v souvislosti se změnami v inkluzivním vzdělávání připravenými na letošní září. Expertka na společné vzdělávání Klára Laurenčíková jako pozitivní krok vnímá také zrušení oddělených osnov pro lehce mentálně postižené, jejichž obsah byl začleněn do programu pro běžné ZŠ. Romové přítomní na dnešní diskusi ale vyjádřili pochybnosti o tom, zda změna bude opravdu reálná a zda nebude oddělené vzdělávání pokračovat.