Umisťování malých dětí do ústavů? Odborníci se neshodnou

Praha – V Senátu dnes proběhlo slyšení týkající se zamýšleného zákazu umisťování dětí do sedmi let do ústavů. Jeho účastníci také kladli důraz na větší podporu pěstounských rodin.

Tématem slyšení byla dostatečnost sociálně právní ochrany dětí. Případný zákaz posílání malých dětí do ústavů kritizovali lidé z praxe nebo zástupci krajů, nápad se nelíbí ani poslankyni TOP 09 Jitce Chalánkové.

Návrh prý neodpovídá realitě, protože v Česku není dostatek náhradních rodin, do kterých by se malé děti mohly umístit. Asociace krajů uvedla, že podle údajů z konce loňského roku bylo do náhradní rodinné péče možné umístit 356 dětí, zatímco pěstounů bylo jen 215. Z nich 168 chtělo jen dívky, 11 bylo ochotno přijmout romské dítě a 13 dítě zdravotně postižené.

Návrh naopak podpořila třeba Jana Hlaváčová z vládního výboru pro práva dítěte. Česko je pode ní poslední ze zemí EU, ve které je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Podle ní je cílem podpořit náhradní rodinnou péči, systémová řešení a sjednocení péče o ohrožené děti.

Vláda by podle rady do konce listopadu měla dostat návrh změn zákonů, které možnost posílat mladší než sedmileté děti do ústavů omezí. Upřesnit by se měly i podmínky, za kterých by umístění bylo přípustné. Zákaz by měl začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do jednoho roku, později do tří let a nakonec do sedmi let.

Kateřina Šlesingerová, ředitelka odboru ochrany práv dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí, uvedlůa, že se počet dětí v ústavní péči se už daří omezovat. V roce 2011 bylo podle ní v ústavní péči zhruba 10.400 dětí, zatímco loni tento počet klesl pod 9000. Šlesingerová hájila rovněž pěstounskou péči na přechodnou dobu, tedy maximálně na jeden rok, než se pro dítě podaří najít trvalé řešení.

Výhrady proti tomu však měa jak senátorka Zuzana Baudyšová (ANO), tak bývalá šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková nebo psycholog Václav Mertin. Podle nich si děti během prvního roku v náhradní rodině vytvářejí citové vazby. Pěstouni si zase sřěžují na to, že dlouhodobí pěstouni jsou proti krátkodobým finančně znevýhodněni a dostávají na dítě odměnu jen 8000 korun hrubého, což je méně než minimální mzda. 

Související

Petr Pavel

Pavel se těší největší důvěře mezi vrcholnými politiky, zjistilo CVVM

Nejdůvěryhodnějším z vrcholných českých politiků je podle šetření CVVM prezident Petr Pavel, jemuž věří 54 procent lidí. Je tak jediným politikem, na kterého mají lidé převážně pozitivní názor. Nejvíce lidé nedůvěřují premiérovi Petru Fialovi (ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). 

Více souvisejících

Senát ČR pěstounská péče děti

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy