Bombardování Prahy? V krytech by se při ohrožení ukrylo 40 % obyvatel

Krytů je v hlavním městě 768. Nejvíc lidí pojme metro, kam se může schovat asi 332.000 lidí, a silniční Strahovský tunel s kapacitou 15.000 osob.

Praha vynakládá na každoroční údržbu krytů asi pět milionů korun ročně, náklady se snaží snižovat mimo jiné jejich pronajímáním. Některé fungují jako sklady, v tom pod Parukářkou je i lezecká stěna. Ministerstvo financí přispívá 45 milionů ročně na údržbu krytu v metru a Strahovském tunelu.

"Koncepce vlády je do roku 2020 a výhledově do roku 2030. Na jejím podkladě se zpracovává ta magistrátní," vysvětlil radní pro bezpečnost Libor Hadrava při prohlídce úkrytu Bezovka pod vrchem Parukářka.

Hlavní město by podle něj chtělo na správě krytů ušetřit, počítat s tím bude i koncepce. "Chceme víc využívat pronájmy a odkupy, abychom z toho mohly financovat ty, které musíme udržovat," dodal. Koupí krytu se ale jeho majitel zavazuje udržovat ho provozuschopný, takže o ně příliš velký zájem není.

Stálé úkryty byly budované v 50. a 60. letech, charakter jejich ochrany se už neslučuje se současným vedením válek a účinkem zbraňových systémů.

Kryt pod Parukářkou vznikl v letech 1952 až 1960. Může se v něm ukrýt až 2500 lidí, má vlastní filtraci vzduchu, náhradní zdroj elektřiny i zásobárnu vody. Největší z krytů, kromě dopravních podzemních staveb, je v Bryksově ulici v Praze 4. Jeho kapacita je 2800 lidí. Největší podíl možnosti ukrytí k počtu obyvatel mají Praha 14, Praha 10 a Praha 9.