Rum dnes slaví svůj svátek, kvůli nařízení EU mají Češi tuzemák

Podle veřejného průzkumu z roku 2013 magazínu International Wine & Spirit Research je rum druhým nejvíce konzumovaným alkoholem hned za vodkou. Vypije se ho 1,47 bilionu litrů ročně.

Název rum je považován za zkratku anglického slova "rumbellion", což znamená "velký ruch". Podle jiné teorie název pochází z botanického názvu cukrové třtiny, tedy Saccharum officinarum, ze které se vyrábí.

První zmínky o výrobě rumu z cukrové třtiny pocházejí z Indie a Číny, kam ji přivezli obchodníci z Indonésie, kde má tato rostlina svůj původ. Její pěstování se postupem času rozšířilo i do Severní Afriky, na Blízký východ a následně do Evropy. Odtud byla třtina převezena druhou plavbou Kryštofa Kolumba v roce 1493 do Nového světa a začala se vysazovat na úrodných karibských půdách.

Výroba pravého rumu:

V rumu našli zalíbení zejména piráti, většinou bývalí obchodníci a námořníci. Právě námořníci zjistili, že rum vydrží v sudech daleko déle poživatelný a chutnější než voda či pivo a začali mu dávat přednost. V roce 1731 se Britům podařilo dokonce prosadit zákon, který dával každému námořníkovi právo na denní příděl pinty vína nebo půl pinty rumu. To odpovídalo přibližně sedmi "panákům" rumu s obsahem alkoholu často více než 75 procent. Zákon byl zcela zrušen až v roce 1970.

Za jednou z "pravlastí" rumu je označována Kuba. Podle údajů ministerstva potravinářského průmyslu Kuba produkuje 43 milionů bas (basa je téměř devět litrů) rumu na vývoz i pro domácí trh ročně. Na ostrově je registrováno 34 obchodních značek rumu, přičemž 11 továren vyrábí pouze na export, jenž představuje příjmy 100 milionů dolarů.

V tuzemsku má tradici zejména rum vyrobený z melasového či obilného lihu. Takové nápoje však musely svůj název změnit na tuzemák. Podle předpisu EU náleží od roku 2002 označení rum pouze těm nápojům, jejichž základem je destilát z cukrové třtiny.