Věstonická venuše dorazila ke zkoumání do firmy Fei, sošku hlídá policie se samopaly

Sošku, přivezenou z Moravského zemského muzea v Brně, hlídají policisté ozbrojení samopaly. Archeologové chtějí analýzami získat detailní představu o tom, jak byla soška vyrobená.

"Budeme se snažit identifikovat vnitřní strukturu sošky, tedy jestli byla z jednoho kusu hlíny. Chceme také získat podrobnější informace o záhadných vrypech, dutinách a prohlubních sošky," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Soška už byla jednou skenována, výsledek ale nebyl dostatečně kvalitní. Ukázal však, že uvnitř jsou různé příměsi, může jít například o mamutovinu. "Domníváme se, že by se nyní mohlo podařit určit jednotlivé příměsi z figurky, lze je i trojrozměrně mapovat," uvedl Neruda.

Výzkum bude dlouhodobý, po vyhodnocení snímkování bude nutné dělat ještě dodatečná měření pro srovnání. Dnes bude pod skenerem soška minimálně 15 hodin. Následný výzkum potrvá týdny.

Soška je uložena za normálních okolností ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí.

Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25.000 až 29.000 let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů. Sám Absolon u objevu nebyl a detaily publikoval až později.

Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě.

Podle Olivy jde o nejvyspělejší dílo své doby. "Smysl těchto sošek neznáme, byly rozšířeny po celé Euroasii od Portugalska po Don," uvedl Oliva. Sošky žen z pravěku mají podle něj řadu společných rysů a často se nacházejí v zajímavých souvislostech. Věstonická byla v obrovském ohništi. Podle odborníků tam buď byla rituálně uložena, nebo ji tam lidé zapomněli.