ROZHOVOR | Nesolidárnost s uprchlíky? Čechům to někdo oplatí, obává se politolog. A přirovnávat islám k totalitě je nekonečně hloupé...

S uprchlickou krizí se v Evropě vzedmula vlna nacionalismu a populismu. Je zde možno vidět nějaké paralely s 30. lety 20. století a nástupem nacismu, nebo jde tentokrát o něco jiného?

Tentokrát jde určitě o něco jiného. Ve třicátých letech šlo o nástup nacistického totalitarismu, jenž rozněcoval tyto konflikty na všech stranách. Především šlo o existenci národnostních menšin a jejich vnímání z hlediska rasové ideologie. Dnes jde hlavně o politické zneužívání migračních problémů těmi politiky, kteří cítí, že by už nemuseli kvůli své neschopnosti znovu ve volbách obstát.

Počet rasistických útoků v západních zemích roste, například v Německu, ale i v Británii po referendu o brexitu. Bude se Evropa dále radikalizovat?

Nebezpečí rasistických útoků skutečně existuje a bude dále pokračovat. V tomto případě by bylo třeba posílit policejní a bezpečnostní složky, aby účinně a rychle zasahovaly. A také prověřovat jejich členy, aby nesympatizovali s těmi, které mají postihovat. Týká se to například české nebo maďarské policie. Rasismus je latentně přítomen ve všech středo a východoevropských společnostech a jeho postupné překonávání bude dlouhodobou záležitostí. V západních společnostech jde o excesy, které jsou přísně postihovány.

Je souvislost mezi nacionalismem a politickou orientací? Ptám se proto, že nacionalismus bývá spojován s pravicí, ale ČSSD či KSČM se na adresu imigrantů nevyjadřují příliš vstřícně.

Nacionalismus může být různě politicky zabarven. V dobách Václava Klause to byla ODS, dnes se šíří ze sociálně-demokratického pražského Hradu. Vedle něj se snaží do tohoto údajného výtahu k moci vstoupit Tomio Okamura a další. Naštěstí není česká společnost až tak východní, jak se domnívají mnozí na Západě. Má liberální vrstvu, intelektuálně propojenou se západní Evropou, která zatím dokáže nacionální záchvaty několika jednotlivců tlumit. Tradičním cílem nacionalismu je obrana ohrožených národních států, což v českém případě není aktuální.

A je nějak provázán nacionalismus s křesťanstvím? Papež opakovaně vyzývá k pomoci uprchlíkům, ale silně katolické země jako Polsko, Slovensko či Maďarsko se zdráhají.

Nacionalismus je v zásadním rozporu s křesťanstvím, Bůh nestvořil různě hodnotné národy, ale lidi, se stejnou důstojností a hodnotou. Středo a východoevropské církve se ještě plně nevzpamatovaly z komunistického světa, v němž musely žít po dlouhá desetiletí. Bloudí a hledají si místo ve svých společnostech a naivně se domnívají, že přizpůsobování se většinovým náladám jim pomůže. Příkladem budiž kardinál Duka, jenž šíří strach z islamizace Evropy, a demobilizuje tak věřící.

Plánů na řešení uprchlické krize je spousta, včetně vystěhování ilegálů mimo Evropu po vzoru Austrálie. Jak by se měla EU k migrantům postavit dle Vašeho názoru?

K základním hodnotám Evropské unie patří právo na asyl pro ty, kdo prchají před záhubou ve svých zemích. Jejich žádosti musí být odpovědně zváženy, a pokud nevyhoví daným požadavkům, měli by být vráceni. Evropa unie se musí přitom postarat, aby je bylo možné vůbec někam vrátit. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se na cestu do Evropy vůbec nevydávali lidé například z Bangladéše, Afghánistánu, Pákistánu, z Egypta, Tuniska, Alžíru, řady afrických zemí, kde nezuří občanské války.

K tomuto procesu přijímání a vracení patří také mobilizace dostatečného množství úředníků a techniky a evropská koordinace. Orbánovská cesta je zásadně chybná a proti-evropská. Všechny evropské státy se musí solidárně podílet na zabezpečování svých společností před nekontrolovanou migrací a terorismem. Plošné vyvážení migrantů z Evropské unie je totalitní opatření, které si Evropa nemůže nikdy dovolit. Nemůžeme se vracet do nacistické nebo stalinistické minulosti, kdy se násilně stěhovaly miliony lidí, musíme hledat jen taková řešení, která odpovídají zákonům, které jsme přijali.

Jak hodnotíte politiku kancléřky Angely Merkelové, pokud jde o její přístup k uprchlíkům? Zvládne Německo situaci?

Politika Angely Merkelové je zatím maximum možného, co mohla v Evropské unii, rozdělená na 28 států, prosadit, aniž by se zpronevěřila jejím hodnotám. Německo přijalo nejvíc uprchlíků a statečně zvládá problémy, rozváží je po Německu, staví jim ubytovací kapacity, zařazuje je do jazykových kurzů, hledá jim práci, stará se o jejich děti atd. A samozřejmě jich už také tisíce vrací. Čeští, slovenští, polští nebo maďarští nesolidární „ vlastenci" západoevropským státům nepomáhají a já se obávám, že jim to jednou někdo oplatí, až budou sami solidaritu potřebovat.

Merkelová nepozvala všechny uprchlíky, jak se někdy mylně uvádí: když viděla, jak brutálně a necitelně se k nim chovají Maďaři na budapešťském nádraží, jak je bijí, házejí jim potraviny jako psům atd. (sám jsem to viděl také), řekla, že je mohou posadit do vlaků a nechat odvézt do Německa. Bohužel se k tomu začali připojovat další a další (v první vlně uprchlíků jich bylo 40 procent z jiných států než ze Sýrie nebo Iráku).

Brexit zasadil Bruselu poměrně značnou ránu. Jak vidíte projekt EU do budoucna? Hrozí rozpad unie?

Brexit zasadil hlavně ránu britským politickým elitám, které se nyní budou muset věnovat neblahým jeho důsledkům ekonomickým a politickým. Brusel s Brexitem nemá problém, stal se kvůli chybám britské vlády a premiéra Camerona. Ten by u mě neudělal ani zkoušku z politologie, protože řešit vnitrostranické problémy pomocí celostátního referenda o setrvání země v Evropské unii je velkou chybou, jak ostatně ukazuje celá historie podobných referend v Evropě.

Brusel se neobává, že by Velkou Británii následovaly další státy, protože žádný jiný stát nemá takové vazby po celé zeměkouli jako Velká Británie. Jde o Austrálii, Nový Zéland, jihovýchodní Asii atd. Navíc je tu i jisté ulehčení, protože Velká Británie nikdy nepatřila k oporám evropské integrace a neustále si vyjednávala nějaké výjimky.

Ovlivní migrační krize výsledky voleb do Sněmovny?

Podle mého názoru je ovlivní velmi málo, protože strašení jakýmsi islámským dobytím Evropy je pro většinu lidí prázdným povídáním. A možná se dopracují i k názoru, že ti, kdo straší a požadují nějaké zásadní reformy Evropské unie, jsou větším nebezpečím než většina uprchlíků.

Jdou islám a demokracie dohromady? Právnička Klára Samková přirovnala islám k totalitním režimům jako jsou komunismus a fašismus...

Islám je druhé největší náboženství na světě a je od počátku rozdělené na několik základních směrů, především sunnitismus a šíitismus. Takže ani není jednotné. Přirovnávat toto náboženství k totalitním režimům je nekonečně hloupé. Nebezpečný je určitý výklad islámu, zpracovaný v totalitní ideologii, kterou ovšem vyznává jen malá, ale nebezpečná menšina muslimů. Tam, kde se taková ideologie ujme, mizí jakákoli šance na demokracii. Tam, kde se islám propojí s nějakou starobylou vysokou kulturou, jako například v Indii nebo Indonésii, může žít v rámci demokracie.

Islamismus je v současnosti dosti kontroverzní termín, který se stal v Evropě prakticky synonymem pro terorismus. Jak ho chápate Vy?

Rozlišuji islám a islamismus, což by právě měl být směr, založený na politické ideologii, která má již totalitní rysy. Můžeme použít i jiné pojmy, ale islamismus je zatím již zaveden a je dostatečně vypovídající. Politologové mají zvyk nekonečně diskutovat o pojmech, až se jejich obsah úplně vytratí. Toho bych se obával. Islamismus nelze přitom ztotožňovat s terorismem. Uvedu příklad: vláda prezidenta Asada je teroristická, ale není islamistická, protože je sekulárně totalitní.

Děkujeme za rozhovor.