Rozumí senioři financím? Dříve své úspory měli doma a platili pouze v hotovosti. Jaká je současnost?

Stereotypní představy o tom, že senioři mají uloženy všechny své úspory doma a platí pouze v hotovosti, jsou minulostí. Aktuální průzkum jedné z bank například ukázal, že pouze každý pátý senior má doma hotovost vyšší než 5 tisíc korun. Stejně jako zástupci mladší generace má tak většina seniorů u sebe hotovost ve výši 500 až 2000 korun a úspory svěřuje bance. „Některé tuzemské banky dokonce nabízejí seniorům speciální seniorská konta. Jejich vedení však bývá poměrně nákladné. Běžnému důchodci, který chce mít přehled o svých příjmech a výdajích, popřípadě využívat bezhotovostní platby a internetové bankovnictví, se tak vyplatí hledat spíše běžné produkty. Ty nabízejí minimální poplatky za správu účtu i jednotlivé služby,“ vysvětluje Miloslav Kufa, jednatel společnosti, která poskytuje seniorům asistenční telefonické služby.

Internetové bankovnictví není seniorům cizí

Počet seniorů s připojením na internet stále roste. Dle aktuálních dat TGI-MML vlastní až 87 % lidí ve věku 55 až 65 let připojení k internetu, téměř třetina jich má pak internet v mobilu. I správa financí přes internet je tedy pro dnešní seniory stále běžnější. Z průzkumů vyplývá, že až třetina lidí nad 55 let běžně spravuje své finance online. Nárůst uživatelů internetového bankovnictví registruje také Český statistický úřad. Zatímco v roce 2011 spravovalo své finance po internetu zhruba 100 tisíc starobních důchodců, za dva roky jejich počet vzrostl o 60 tisíc. Pravidelný nárůst uživatelů internetového bankovnictví přitom ČSÚ zaznamenává i u osob starších 75 let. V evropském srovnání pak čeští senioři dosahují v oblasti využívání moderních technologií pro správu financí průměru. Nejvyspělejší jsou tradičně severské národy, naopak nejméně pokrokoví jsou senioři v Řecku, Rumunsku či Bulharsku.

Kartou platí polovina seniorů

Jak ukazují aktuální data Sdružení pro bankovní karty, počet vydaných platebních karet v České republice přesáhl v roce 2016 11 milionů korun. Nejvíce, zhruba 9,2 milionů vydaných karet pak dle sdružení tvořily právě karty debetní, které jsou nejčastěji používané k placení zboží. Též senioři výhod platebních karet využívají. Podle zjištění téměř polovina z nich zaplatí kartou vždy, kdy je to možné. Fenoménem posledních let je pak platba bezkontaktní. Objem bezkontaktních plateb u obchodníků se totiž oproti loňskému roku zvýšil téměř o 40 %.

Tři čtvrtiny Čechů poctivě spoří na důchod

Češi jsou dle aktuálních zjištění odpovědní rovněž v oblasti přípravy na důchod. Celkem 75 % z dotázaných lidí ve věku 40 až 55 let si na důchod pravidelně spoří, více než polovina navíc odkládá peníze i na spořicí účet. Češi také často využívají životní pojištění, zřízeno ho má přes 5 milionů obyvatel. Právě životní pojištění však podle odborníků ztrácí v případě seniorů svůj význam. „Životní pojištění má za úkol především suplovat příjem v případě nečekané události. Příjem v důchodu ovšem neovlivní ani dlouhodobá nemoc. Životní pojistka se tak vyplatí spíše ekonomicky aktivním jedincům, kteří potřebují podpořit v případě výpadku příjmů ze zaměstnání,“ vysvětluje Tomáš Kunc ze společnosti, jež seniorům nabízí zprostředkování finančního poradenství. Senioři by se tak dle něj měli soustředit spíše na neživotní pojištění, s jehož pomocí mohou ochránit svůj majetek. Investovat se tedy dle Kunce vyplatí do pojištění domácnosti nebo nemovitosti, užitečné je i pojištění vozidla.