Akademie věd slaví úspěchy, firmy ji přesto málo podporují, zoufá si Drahoš

Drahoš za jednoznačný zdar svých dvou funkčních období považuje to, že se podařilo stabilizovat rozpočet akademie a zachovat demokratický charakter jejího řízení. Nedostatky naopak vidí v tom, že podpora výzkumu ze strany podnikatelské sféry zůstává stále nízká.

Drahoš za jednoznačný zdar svých dvou funkčních období považuje to, že se podařilo stabilizovat rozpočet akademie a zachovat demokratický charakter jejího řízení. Nedostatky naopak vidí v tom, že podpora výzkumu ze strany podnikatelské sféry zůstává stále nízká.

Na sněmu také zhodnotil svou činnost ve vedení Akademie věd ČR, v jejímž čele stál osm let. Zmínil také rozhodnutí vlády z roku 2009 výrazně snížit institucionální výdaje na vědu v dalších letech, které podle něho tehdy ohrozilo existenci akademie. Navzdory mnoha nepříznivým vlivům se ale povedlo znovu stabilizovat systém vědy a výzkumu a dál zvyšovat kvalitu činnosti akademie, uvedl.

Mrzí ho, že výzkum na akademii a veřejných vysokých školách není více podporován českými podnikateli. „I přes nárůst přísunu peněz od českých podniků v posledních letech musím konstatovat, že z celkových zhruba 46 miliard korun podnikatelských výdajů na výzkum směřují k podpoře vědecké práce na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích necelé tři miliardy korun," řekl Drahoš.

Hodnocení výzkumné a odborné činnosti akademie v letech 2010 až 2014 podle něj potvrdilo, že její prioritou je podpora špičkového výzkumu. Její budoucnost vidí v propojování základního a aplikovaného výzkumu.

Mluvil o svém prvním funkčním období v letech 2009 až 2013, kdy akademici řešili hlavně propad ve financování, zatímco v tom druhém bylo úsilí věnováno zajištění postavení Akademie věd jako instituce nejen vědecky respektované, ale také viditelné.

Drahoš v této souvislosti zmínil přijetí memorand o spolupráci Akademie věd se Senátem a s Poslaneckou sněmovnou, na jejichž základě se konají například různé odborné semináře. Dále poukázal na memorandum o spolupráci s úřadem vlády, ze kterého vyplývá spolupráce odborníků a politiků při zpracovávání podkladů pro vládní strategie, koncepční dokumenty a aktivní zapojení ČR do současného trendu digitalizace výroby. Připomněl také podepsání Společného prohlášení předsednictev Akademie věd, České konference rektorů a Rady vysokých škol o užší spolupráci.

Zdůraznil také význam Strategie AV21, kterou akademie reaguje na konkrétní problémy dnešní doby v oblastech mezinárodněpolitických, ekonomických nebo sociálních. Otázka válek a mírového řešení sporů je podle něj čím dál naléhavější. Doufá proto, že akademie brzy představí výsledky svého výzkumu migrace i dalších kulturních a společenských výzev 21. století.