Šílené prokletí Habsburků? U matky českého krále propukla vážná duševní porucha

Jana I. Kastilská nikdy neočekávala, že by se mohla stát královnou Španělska. Měla totiž dva starší sourozence, bratra Jana a sestru Isabelu. Jan ale v roce 1497 nešťastně zemřel ve věku 19 let a jeho manželka, Markéta Rakouská, porodila dva měsíce po jeho smrti holčičku bez života. Isabela, Janina sestra, zemřela v roce 1498, krátce po porodu svého syna Miguela. Ten zemřel v roce 1500 nedlouho před svými druhými narozeninami.

Jak napsala Claire Ridgwayová ve svém článku pro internetové stránky tudorsociety.com, tato řada úmrtí přinesla Janě I. Kastilské pozici dědičky kastilského trůnu. Její matka, hluboce věřící katolička Isabela Kastilská, zemřela v roce 1504, čímž se Jana stala královnou Kastilie a Leónu. Po smrti svého otce v roce 1517 se dostala i ke trůnu Aragonského království.

Známky duševní nestability začala Jana I. Kastilská vykazovat v roce 1504, nedlouho před smrtí její matky. Tak jako u podobných chorobných stavů později v jejím životě, Jana odmítala stravu i spánek. Po návštěvě u matky se chtěla mermomocí dostat ke svému muži do Flander, což by znamenalo cestovat přes Francii, se kterou byla ovšem Kastilie ve válce. Poté, co jí v cestě bylo zabráněno, propukly u 22leté Jany záchvaty zuřivosti.

Fyzicky napadla milenku manžela

Nejznámější a notoricky známý projev duševní nestability u Jany I. Kastilské propukl po smrti jejího manžela v roce 1506. Již předtím byly všeobecně známé její záchvaty žárlivosti vůči Filipovým milenkám. Jednu z nich dokonce fyzicky napadla. Jana dlouho odmítala rozloučit se s ostatky svého manžela. V době těhotenství s nimi dokonce podnikla cestu z Burgosu do Granady, kde měl být pohřben. 668 km dlouhou vzdálenost lze dnes překonat autem za šest a půl hodiny. Tehdy to byla skutečně velká vzdálenost. Jana během cesty údajně nechávala otevírat manželovu rakev, aby ho mohla obejmout a políbit.

Naneštěstí pro Janu, Filip se ještě za svého života postaral o rozšiřování zvěstí, že je jeho žena šílená. Její chování po jeho smrti tyto domněnky jen posilovalo. Janin syn, pozdější římský císař Karel V., nakonec převzal od své matky vládu, ze začátku jako regent. Od roku 1509 Jana obývala královský klášter Santa Clara v kastilském Tordeisillas, kam ji buď umístili, nebo tam dobrovolně odešla. Karel V. zakázal pouštět ke své matce jakékoliv návštěvníky. Zemřela 12. dubna 1555 ve věku 75 let. Její ostatky byly umístěny vedle jejích rodičů a manžela v granadské La Capilla Real.

Byla Jana opravdu šílená či v tom měli prsty její manžel a syn?

Janina babička z matčiny strany, Isabela Portugalská, prý také trpěla duševní chorobou a byla poslána do kláštera. Janin vnuk Karel, syn Filipa II. Habsburského, a její pravnučka Marie Rakouská se údajně též zbláznili. Samotná Jana mohla trpět širokou škálou duševních nemocí včetně depresí a schizofrenie. Zdá se, že její stav značně zhoršila úmrtí sourozenců, synovce, matky a manžela.

Na druhé straně mohli jak její manžel Filip, tak její syn Karel hodně získat, pokud by Jana byla prohlášena za nezpůsobilou k vládnutí. Poslali jí, nebo pravděpodobněji vykázali, do kláštera a po zbytek jejího života k ní nesměly žádné návštěvy. Byla Jana I. Kastilská skutečně šílená, nebo se stala obětí nemilosrdných a mocichtivých jedinců ve svém okolí?