Za rok tisícovka českých firem požádala o 6400 pracovníků z Ukrajiny

Podle odhadu komory ve výrobě v ČR už pracuje třetina z nich. Komora vyřizuje asi 80 procent žádostí. Firmy se marně snaží obsadit přes 180.000 pracovních míst, komora proto navrhuje rozšíření pilotního projektu o další země, například Srbsko.

Zástupci komory poukazují, že firmy čelí problému, který bude negativně doléhat na celé tuzemské hospodářství. „Mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali. Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu, nebo se práci vyhýbají. Firmy proto volí krizové řešení zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s alespoň výučním listem, i přestože zaměstnavatelům takový krok přináší nemalé dodatečné náklady, na vyhledání vhodných uchazečů na Ukrajině, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů," vysvětluje prezident komory Vladimír Dlouhý.

Proto komora uvítala, že projekt na rychlejší vyřizování žádostí zahraničních uchazečů o zaměstnanecké karty vláda spustila navzdory odmítavému postoji odborářů. Také ocenila, že vláda reagovala na problémy se zdlouhavým vyřizováním žádostí českými úřady navýšením kapacit pro přijímané žádosti i personálním posílením na úřadech.

„Projekt nám pomáhá plnit zakázky, s pracovníky z Ukrajiny máme dobré zkušenosti. Jsou pracovití, dobře zvládají fyzicky náročnou práci a dobře se začleňují do kolektivu. Kmenoví zaměstnanci je přijímají pozitivně," řekla jednatelka firmy Abydos Olga Kupec. Tato firma z Chebska, jež se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů, byla prvním zaměstnavatelem, jež do projektu vstoupil. Dnes díky němu zaměstnává šest Ukrajinců, dalších deset má nastoupit v srpnu.

Největší poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících.

Podle Komory pilotní projekt sice není řešením strukturálního problému trhu práce, krátkodobě se ale osvědčuje, a proto navrhuje rozšířit režim o další země s kulturně a jazykově blízkými uchazeči o zaměstnání. Příkladem může být Srbsko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností stejně jako jiné země jižní Evropy, třeba Španělsko nebo Řecko.

"Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců. Kvalifikaci řady z nich by mohly využít české podniky,“ míní člen dozorčí rady komory Miroslav Mühlböck.

Komora odmítá tvrzení odborů, že zaměstnavatelům jde o levnou pracovní sílu. Firmy musí nejprve neobsazené pracovní místo nabídnout prostřednictvím Úřadu práce občanům ČR. Až tehdy, jakmile není volné pracovní místo ani po 30 dnech obsazené, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a tudíž je možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny.