Hospodářské komoře vadí vládní návrh. Po poslancích chce pozměňovací návrhy

Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, aktuálně projednávají poslanci v prvním čtení.

Podle Hospodářské komory možná dobře míněná regulace logistiky na zemědělské půdě způsobí problémy v tuzemském hospodářství a odradí investory od výstavby, mimo jiné i proto, že jim sníží právní jistotu. Novela totiž zakládá dvojí posouzení nezemědělského využití půdy – jednou při změně územně plánovací dokumentace a podruhé při samotném povolování záměru. 

"Jestli se již jednou orgány ochrany zemědělského půdního fondu vyjádřily v rámci pořizování územního plánu a územní plán umožňuje nezemědělské využití pozemků, není přece možné, aby bylo jejich využití v souladu s územním plánem bráněno. Je to v rozporu s legitimním očekáváním a právní jistotou investujících podnikatelských subjektů," zkritizoval vládní návrh novely zákona předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.  

Stát se přitom chystá zakázat výstavbu logistických center za situace, kdy se země potýká s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních obchodních areálů. Pokud země nebude stavět velká logistická centra, bude se zahušťovat síť lokálních skladů pro zásobování jednotlivých provozoven. Decentralizovaný model zásobování je ale spojený s větší dopravní zátěží, a tedy bude i výrazně neekologický i neekonomický, varovala Komora.

Za nepřiměřené označuje také Hospodářská komora i to, aby stát zaváděl pětiletý časový limit na platnost souhlasů s odnětím zemědělské půdy I. a II. třídy pro obchod, skladování a výrobu energie, když samo povolování stavby kvůli složité legislativě a byrokracii trvá i kolem 10 let. 

"Stát se chystá právní jistotu, že lze povolovat záměry souladné s územním plánem, narušit dříve, než je vůbec možné v českých poměrech záměr povolit. Povolování záměrů v ČR přitom totiž trvá mnohem déle, kvůli složité legislativě a byrokracii nezřídka i kolem deseti let. Pokud by měly souhlasy orgánů ochrany zemědělského půdního fondu pozbýt platnosti za situace, kdy se do pěti let nestanou součástí pravomocného stavebního povolení, vytvořila by se tím enormní právní nejistota. Lhůtu je proto třeba prodloužit v zájmu právní jistoty alespoň na deset let, a samozřejmě nevázat ji na nejisté stavební povolení," uvedl Jan Mraček. 

Hospodářská komora doporučila poslancům, aby přijali takové pozměňovací návrhy, které posílí právní jistotu investorů. Také doporučuje, aby sněmovní tisk 579 kromě garančního výboru projednal také hospodářský výbor.

Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu předložila vláda k dalšímu projednání do Poslanecké sněmovny na začátku listopadu. Novela nyní čeká na projednání v prvním čtení a následně o ní budou diskutovat výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby novela nabyla účinnosti už od začátku příštího roku.

Související

Tomáš Prouza, zakladatel webu penize.cz

Zaměstnavatelé plánují omezit zaměstnanecké benefity, hlavně ty méně rozšířené

V reakci na konsolidační balíček dvě pětiny zaměstnavatelů sníží výši poskytovaných zaměstnaneckých benefitů nebo omezí jejich počet. Omezovat se budou hlavně víceúčelové programy a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to ze šetření, které mezi podniky napříč obory a regiony realizovala Hospodářská komora. Ta má také obavu, aby omezováním benefitů v podnicích nebyl ohrožen rozvoj tzv. zdravotních benefitů, které díky své preventivní funkci dosud přispívaly ke snižování nákladů zdravotního systému.
Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 

Více souvisejících

hospodářská komora Ministerstvo životního prostředí Poslanecká sněmovna zemědělství

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy