Věstonická venuše byla původně ozdobena pírky ptáka? Sken odhalil nová fakta

Pokud analýza vyjde, potvrdí se hypotéza, kterou měl už na počátku archeolog Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel.

Vzácná soška venuše před rokem opustila svůj sejf na 15 hodin. Prošla skenem, který by lidské tělo nevydrželo. Vědci pořídili 80 gigabitů dat. Skenovali zvlášť horní a zvlášť spodní část sošky. "Museli jsme překonat určité obtíže technického rázu a zároveň se ukázalo, že analýza obrazu, který je velice detailní, je velice složitá," uvedl kurátor paleolitických sbírek Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Podle něj je už nyní jasné, že figurka byla vytvořena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti sídliště, kde tvůrce venuše žil a měl zde svou chatu a ohniště. Uvnitř figurky je také velké množství příměsí, různých hrudek, ostrohranných vzorků, u kterých se prozatím odborníci domnívají, že jsou to kosti nebo mamutovina. Tyto částečky jsou v sošce naprosto nepravidelně. "Zdá se, že tvůrce venuše ani nevěnoval zvláštní péči přípravě keramického těsta. Hrábl někam pod sebe, kde byla spraš, a tuto hlínu uhnětl v nějakou hroudu a z ní potom vytvořil venuši," uvedl Neruda.

Odborníci si dosud nebyli například jistí, zda pravěký sochař venuši uhnětl z jednoho kusu hlíny, nebo dělal zvlášť prsa venuše. Sken ale podle Nerudy jasně prokázal, že šlo jen o jeden kus. I když výsledné podobě díla věnoval tvůrce venuše velkou pozornost, příprava sochařského těsta nebyla ideální. a tak se do něj dostaly i kousky kostí nebo uhlí z ohniště.

Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25.000 až 29.000 let. Sám Absolon u objevu nebyl a detaily publikoval až později. Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě.