V ČR přibylo za pět let 73.400 obyvatel, hlavně díky migraci. Společnost ale stárne

Praha - Za posledních pět let Česku přibylo 73.400 obyvatel. Za přírůstkem jsou hlavně cizinci. Vystěhovali se i Češi, do ciziny odešlo 6300 lidí. Česká společnost stárne. Průměrnému obyvateli bylo loni 42 let. Děti do 15 let tvoří 15,6 procenta populace, lidé nad 65 let téměř 19 procent.

Česko mělo loni celkem 10,578.820 obyvatel. Za posledních deset let se počet zvedl o 291.600 a za posledních pět let o 73.400, a to hlavně díky cizincům. Od roku 2012 do loňska se do ČR přistěhovalo 24.900 Slováků, 5800 Rusů, 5400 Němců, 5300 Rumunů a 4700 Bulharů. Ukrajinců je o 500 víc. Zemi naopak opustilo 1100 lidí z Vietnamu.

V některých letech přibylo obyvatel i díky narozeným dětem. Tyto roky se střídají s těmi, kdy bylo víc zemřelých. Život se také prodlužuje. Od roku 2006 se u žen naděje dožití zvedla o 2,5 roku na 82,1 roku, u mužů o 2,8 roku na 76,2 roku. I tak je střední délka života v ČR kratší zhruba o čtyři roky než ve vyspělých západních státech.

Prodlužuje se i doba dožití po šedesátce. V roce 2006 měli před sebou šedesátníci 18,2 roku a šedesátnice 22,1 roku, loni to bylo u mužů 19,9 roku a u žen 24,2 roku. Lidí nad 65 let loni přibylo o 56.500. Bylo jich tak téměř 1,99 milionu a tvořili 18,8 procenta obyvatel. Za posledních deset let se seniorská skupina rozrostla o půl milionu.

Dětí do 15 let bylo 1,65 milionu a představovaly 15,6 procenta lidí v Česku. Za posledních deset se jejich počet zvýšil o 168.000, loni to bylo o 23.600. Celkem minulý rok přišlo na svět 112.663 dětí, při posledním baby boomu v roce 2008 to bylo 120.000 dětí. Podíl ekonomicky aktivních lidí poklesl za desetiletí ze 71 na 66 procent, loni jich ubylo zhruba o 55.000.

"Stárnutí se projevuje jak rostoucím podílem seniorů, tak rostoucím průměrným věkem. Ten se meziročně zvýšil na 42 let, za deset let je to o 1,8 roku," uvedla Michaela Němečková z ČSÚ. Meziročně se průměrný věk loni zvedl o 0,2 roku. Nejpočetnější generací jsou takzvané Husákovy děti ze 70. let, nejsilnějším ročníkem byl pak rok 1974.

Podle Jany Křesťanové z ČSÚ v Česku přibývá svobodných a rozvedených. Může za to nižší sňatečnost, odkládání manželství do vyššího věku i vysoká rozvodovost. Podíl ženatých a vdaných, a tím také ovdovělých postupně klesá. Loni manželství uzavřelo 50.768 dvojic. Poprvé svatbu mělo 34.000 párů. Rozvodů v minulém roce bylo meziročně o 1100 méně, statistici jich evidovali zhruba 25.000. Ve čtyřech pětinách z nich se lidé rozváděli poprvé.

Téměř polovinu chlapců a děvčat - přesně 48,6 procenta - přivedly loni na svět nevdané ženy. Před deseti lety to byla třetina. Mimo manželství se narodilo 58 procent prvorozených a 38 procent druhorozených.

Ženy rodí v průměru ve 30 letech, první dítě mívají průměrně ve 28,2 roku. Podle Němečkové se věk dál už neposouvá. Od roku 2012 se zvyšuje také takzvaná plodnost, tedy počet potomků na jednu ženu. Loni tento ukazatel dosáhl 1,63. Je to nejvyšší hodnota od roku 1994. Aby společnost nezačala vymírat, bylo by potřeba 2,1 dítěte na ženu, podotkla statistička.

Související

Více souvisejících

obyvatelstvo češi Česká republika Cizinci porodnost manželství rozvody

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy