Muk, Smoljak, Motejl... Opustili nás v roce 2010

22. 2.: V pražské Fakultní nemocnici Motol zemřela ve věku 75 let česká spisovatelka Zdena Frýbová. Spisovatelka a novinářka Zdena Frýbová působila pod pseudonymem Zdena Redlová. Na svém kontě má mimo jiné tituly Rok na haciendě, Příběh z lékárny, Falešní hráči nebo Den jako stvořený pro vážnou známost.

1. 3.: Mezinárodně uznávaná historička a teoretička fotografie Anna Fárová zemřela po těžké nemoci ve věku 81 let. Kunsthistorička Fárová se narodila 1. června 1928 v Paříži francouzské profesorce a českému diplomatovi. Své mládí trávila střídavě ve Francii a v Československu. Fárová se věnovala zejména popularizaci tvorby Jana Sudka, Františka Drtikola, Jana Koudelky, Emily Medkové či Jiřího Tomana.

1. 3.: Zemřela dramaturgyně a dlouholetá scenáristka České televize Jarmila Turnovská. Svoji kariéru odstartovala v dětském vysílání, kde dostala na starost program pro mateřské školy. Na svém kontě má několik desítek pohádek, jako například O víle Amálce, Koho ofoukne větříček nebo Popelka.

2. 3.: Ve Zlíně zemřel ve věku nedožitých 77 let hudební pedagog, skladatel, aranžér a muzikant Alois Skoumal. Za významný přínos pro rozvoj hudební kultury ve Zlíně a za zásluhy o estetickou výchovu zlínské mládeže od roku 1958 mu tamní zastupitelstvo udělilo Cenu města Zlína za rok 2003.

7. 4.: Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 72 let filmový architekt Karel Vacek, který například pracoval na filmech Nejasná zpráva o konci světa, Andělská tvář, Z pekla štěstí, Setkání v červenci nebo Milenci a vrazi. Vacek byl třikrát nominován na Českého lva, za snímek Kuře melancholik nakonec tuto prestižní cenu obdržel. Oceněn byl i za hranicemi naší země, například za film Na západní frontě klid získal cenu Emmy. Filmové práci se věnoval přes 50 let.

23. 4.: Ve věku 49 let náhle zemřel prozaik, publicista a překladatel Jan Balabán. Autorovým nejvíce ceněným dílem je soubor povídek Možná, že odcházíme, který byl v anketě Lidových novin vyhlášen Knihou roku 2004. Získal i Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. K autorovým dalším knihám patří povídkové soubory Středověk, Boží lano a Prázdniny, novela Černý beran nebo román Kudy šel anděl, který vyšel i v přepracovaném vydání.

4. 5.: Zemřel generální ředitel Národního zemědělského muzea Přemysl Reibl. Reibl zastával tuto funkci od roku 2004. V minulosti působil jako ředitel Muzea Boskovicka v Boskovicích u Brna a pracoval také jako předseda Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku při Asociaci muzeí a galerií České republiky.

24. 5.: Ve věku 45 let zemřel v Praze český zpěvák Petr Muk. Debutovou desku vydal v roce 1997 jako sólový interpret. Vystupoval také v několika českých muzikálech - Rusalka, Johanka z Arku, Galileo nebo Mona Lisa.

1. 6.: Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 75 let spisovatel a publicista Vladimír Bystrov. Vladimír Bystrov je autorem encyklopedie Průvodce říší zla, která prezentuje fakta o všech ústředně řízených sovětských koncentračních táborech. Za tuto knihu získal v roce 2007 Řád Tomáše G. Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva a o rok později se stal prvním laureátem Ceny Rudolfa Medka udělované Nadačním fondem angažovaných nestraníků.

4. 6.: Ve věku 87 let zemřel ve čtvrtek Otakar Rambousek, který se proslavil knihou Jenom ne strach, jež vypráví osud bratrů Mašínů. Rambousek bojoval proti nacistické okupaci a komunistické totalitě. Po roce 1948 odešel do exilu, kde spolupracoval se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly.

6. 6.: Ve věku 78 let zemřel po delší nemoci herec, scenárista, filmový režisér a divadelní autor Ladislav Smoljak. Ten byl veřejnosti nejvíce znám jako divadelní režisér, herec a zakladatel legendárního Divadla Járy Cimrmana, které založil v roce 1966 společně se Zdeňkem Svěrákem. Nápad na postavu geniálního Čecha Járy Cimrmana se zrodil údajně během přípravy zábavného rozhlasového pořadu Vinárna U Pavouka.

6. 6.: Historik, publicista a vysokoškolský pedagog Vladimír Nálevka zemřel ve věku 69 let. Nálevka se narodil 21. února 1941 v Pardubicích. Je podepsán pod celou řadou publikací, ve kterých se zabýval zejména nejnovějšími světovými dějinami a dějinami Latinské Ameriky. Nálevka vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde po absolvování také vyučoval. V době normalizace ale musel své působení na UK ukončit. Od roku 1989 působil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty UK. Pravidelně spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí. Kromě filozofické fakulty přednášel také na fakultě sociálních věd. Mezi nejvýznamnější díla Vladimíra Nálevky patří mimo jiné Světová politika ve 20. století, Karibská krize nebo Kapitoly z dějin studené války.

18. 6.: Ve věku 81 let zemřel v Praze literární vědec Vladimír Justl. Justl byl literárním historikem i editorem a zároveň představitelem legendární pražské poetické vinárny Viola. Patřil k největším znalcům české literatury a divadla.

20. 6.: Ve věku 52 let zemřel v pražské nemocnici na Karlově náměstí herec Vladimír Dlouhý. Diváci si Dlouhého mohou pamatovat například ze snímků Hop – a je tu lidoop, Indiáni z Větrova, Něco je ve vzduchu, Poslední vlak, S čerty nejsou žerty, Láska z pasáže, Nejistá sezóna nebo ze seriálů Arabela či Sanitka. Mezi jeho nejúspěšnější snímky posledních let patřilo drama Bumerang (1996), komedie Báječná léta pod psa (1997), Knoflíkáři (1998) či Jedna ruka netleská (2003). Naposledy si zahrál ve filmu Kajínek pod režijním vedením Petra Jákla.

1. 7.: Ve věku nedožitých 83 let zemřel v Olomouci divadelní a filmový herec Václav Babka, známý jako Franta Lampa z filmu Všichni dobří rodáci. Václav Babka se narodil roku 1927 v Praze. Divadlo začal hrát ještě za druhé světové války v Hradci Králové, poté v Mladé Boleslavi a ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově). Od roku 1962 byl trvale v činoherním souboru nynějšího Moravského divadla Olomouc.

21. 7.: Ve věku nedožitých 70 let zemřela česká televizní, filmová a divadelní režisérka Anna Procházková. Procházková během své kariéry vytvořila pro Českou televizi řadu snímků. Na svém kontě má téměř 40 televizních snímků, divadelních adaptací nebo seriálů. Proslavila se především inscenací Uzavřený pavilon, kterou zaujala porotu na mezinárodním televizním festivalu Prix Italia.

17. 8.: Ve věku 90 let zemřel spisovatel Ludvík Kundera, který se proslavil zejména jako prozaik, básník a dramatik. Kundera se věnoval také překladatelství a literární kritice. Jeho dílo je jedním z pilířů české avantgardy, zvláště neosurrealismu. Po válce byl jedním ze zakladatelů surrealistické Skupiny Ra. Byl členem Sdružení Q.

2. 9.: Ve věku 53 let zemřel filmový producent a publicista Pavel Melounek, který patřil mezi výrazné tváře kulturních rubrik českých periodik, proslavil se jako producent komedie Snowboarďáci či pohádky Z pekla štěstí. V 90. letech byl pět let programovým ředitelem Febiofestu a šest let šéfem public relations Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Posléze několik let působil jako programový ředitel Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín. Diváci mohou Melounka znát i jako herce. V několika menších rolích se objevil například ve filmu Jak básníkům chutná život, Mrtvej brouk, Kanárek, Brak nebo Experti.

4. 9.: Ve věku 87 let zemřel Rudof Pellar, významný český překladatel z angličtiny, šansoniér a herec. Rudolf Pellar se narodil v Púchově nad Váhom, ale vyrůstal na Vysočině, gymnázium absolvoval v Brně. Zajímal se o jazyky a chtěl studovat češtinu a němčinu, po uzavření vysokých škol na počátku okupace pro něj jedinou volbou zůstala konzervatoř. Tu dokončil v roce 1946, následně získal divadelní angažmá v Jihlavě, Přerově a Opavě. Poté přišel do Prahy, kde se mu otevřely možnosti spolupráce s filmem. Více než ve filmu našel Pellar své pole působnosti v oblasti hudby. Od poloviny 50. let 20. století začal nahrávat své první gramofonové desky pro firmu Supraphon s různými orchestry a hudebními skupinami.

10. 9.: Ve věku 85 let zemřel varhaník a propagátor hudby Antonín Schindler. Profesor Schindler začal s propagací varhanní hudby prakticky ihned po skončení druhé světové války v roce 1945. V březnu roku 2009 dostal Antonín Schindler od Olomouckého kraje cenu za celoživotní přínos v oblasti kultury.

16. 9.: Martin Štěpánek, herec a bývalý ministr kultury, spáchal v Praze sebevraždu. Štěpánek účinkoval v Národním divadle v Praze, v pražském Činoherním klubu a v Divadle na Vinohradech v Praze, všechna angažmá ale musel z politických důvodů opustit. V roce 1981 emigroval do Rakouska, odkud se později přestěhoval do Německa. Tam působil v mnichovské redakci rádia Svobodná Evropa, ale také režíroval a hrál v Divadle 44 a divadelním spolku Franze Werfela, který založila jeho žena, Jaroslava Tvrzníková.

20. 9.: Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 71 let mezinárodně uznávaná varhanice Jiřina Pokorná. V 80. letech vyučovala na hudební fakultě AMU a poté se plně věnovala koncertní činnosti a nahrávání. Milovníci klasické hudby si ji mohou například pamatovat z vystoupení na mezinárodním festivalu Pražské jaro, vystupovala také v komorních cyklech České filharmonie a varhanních cyklech Symfonického orchestru hl. m. Prahy. Pokorná během své kariéry nahrála řadu alb. Na několika nahrávkách spolupracovala s předními českými instrumentalisty, s trumpetistou České filharmonie Miroslavem Kejmarem, primariem Kocianova kvarteta Pavlem Hůlou, sólistkou Státní opery Praha Sylvou Čmugrovou a houslistou Bohuslavem Matouškem.

14. 10.: Ve věku nedožitých 69 let zemřel filmový scénárista Jiří Křižan. Křižan se nevěnoval jenom filmu, ale také politice. Stál u zrodu Občanského fóra v listopadu 1989, působil jako poradce exprezidenta Václava Havla. Zastával také funkci náměstka ministra vnitra Jana Rumla (tehdy ODS). V roce 1995 však politiku opustil a pokračoval ve scénáristické práci. Té se začal věnovat po studiích FAMU v roce 1965.

14. 10.: Ve věku 66 let zemřel po krátké těžké nemoci dlouholetý šéf souboru baletu Moravského divadla Jiří Sekanina. Sekanina zahájil svou uměleckou kariéru v Opavě, kde působil v letech 1961 až 1975. Brzy se vypracoval na post sólového tanečníka. Jako sólista pak vystupoval i v Olomouci. Později tu zastával funkci pedagoga, baletního mistra, asistenta choreografií. Roku 1993 se ujal vedení baletního souboru, v jehož čele byl 17 let. Přiváděl do Olomouce významné choreografy a také tanečníky ze zemí bývalého Sovětského svazu. Za svou práci dostal cenu primátora Statutárního města Olomouce.

29. 10.: Ve věku 77 let zemřel ve středu český divadelní režisér, dramatik, legenda loutkářství a pedagog Jiří Středa. Jiří Středa studoval loutkářství na pražské DAMU. Poté působil v Krajském divadle loutek v Ostravě. Na konci padesátých let byl režisérem v Krušnohorském divadle v Teplicích, psal zde i vlastní texty, například Pohádky pana Pohádky. Slavnou se stala jeho inscenace Pohádek z kufru od Miroslava Vildmana.

4. 11.: Ve věku 75 let zemřela v důsledku choroby básnířka a překladatelka Viola Fischerová. Fischerová patřila v 50. letech minulého století společně s exprezidentem Václavem Havlem nebo Josefem Topolem k takzvaným Šestatřicátníkům. Celkově se zařadila mezi výrazné osobnosti české literatury druhé poloviny 20. století.

13. 11.: Známý sexuolog, psychiatr, gynekolog a spisovatel Miroslav Plzák zemřel ve věku 85 let. Doktor Plzák skonal ve svém bytě v pražské ulici V Kolkovně. MUDr. Miroslav Plzák, CSc. se narodil 25. srpna 1925. Studia medicíny završil v roce 1950. Prakticky celý aktivní profesní život působil na psychiatrické klinice Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kde byl do roku 1989 primářem. Zabýval se problematikou partnerských vztahů a manželství. Jako první napsal o poruchách manželského soužití vysokoškolskou učebnici. Celkem je autorem více než 70 vědeckých a populárně-naučných publikací, přes třetinu z nich se zabývá žárlivostí. Psal i divadelní hry či scénáře.