ÚS rozsekl neobvyklou kauzu: Záběry soukromého očka lze použít jako důkaz

Podle usnesení ÚS vznikly nahrávky v souladu se zákonem a jejich použití v přestupkovém řízení nic nebránilo. Zájem na předcházení zločinnosti převážil nad právem na ochranu soukromí dvojice zachycené na záběrech. "Použití záznamu představovalo ústavně souladné omezení práva na respektování soukromého života a práva na informační sebeurčení," stojí v usnesení.

Případ se začal odvíjet v roce 2013, kdy matka se synem odcizili květináče a květiny z hrobu jejich předků v Roudnici nad Labem. Výzdobu tam dali jiní příbuzní, s nimiž měli spory. Hrob sledovala kamera detektivní kanceláře, a to údajně kvůli dřívějším krádežím věcí z hrobů. Matka i syn za přestupek museli zaplatit každý 3000 korun.

Pokutovaná dvojice se bránila žalobou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Tvrdili, že záznam představoval zásah do jejich osobnostních práv, navíc mohl být upraven, zkreslen či zneužit. Podle krajského soudu byl zásah do osobnostních práv natočené dvojice přiměřený sledovanému cíli, což byla ochrana majetku.

Případem se zabýval ještě Nejvyšší správní soud (NSS), který rozsudek potvrdil. "Z jejich chování je zřejmé, že jejich úmyslem bylo odcizení květinové výzdoby, nikoli jimi tvrzená 'běžná údržba hrobů'. Bylo také bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že jimi odstraňovaná výzdoba nebyla ani zvadlá, ani omšelá," rozhodl letos v srpnu NSS.

ÚS už letos v dubnu potvrdil důkazní použitelnost záznamu z kamery za oknem domu, která částečně zabírala veřejné prostranství. Zachytila muže, jak porušuje zákaz řízení motorových vozidel a vyhrožuje sousedům.

Občanský zákoník říká, že souhlas k zachycení podoby není nutný, pokud se podobizna, zvukový či obrazový záznam "pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob".