Ostravsko zasáhlo zemětřesení. Na naše poměry bylo silné, říká odborník

Ostrava - Moravskoslezský kraj dnes kolem 04:00 zasáhlo zemětřesení o síle až 3,5 stupně. V této oblasti jde o vzácný jev. Nejsou zprávy o zraněných či materiálních škodách.

Otřes zaznamenali lidé v Hlučíně, Kravařích nebo Markvartovicích. Epicentrum bylo v hloubce asi 12 kilometrů poblíž Hlučína na Opavsku. "Na tísňovou linku jsme do 06:00 obdrželi zhruba dvě desítky telefonátů. Žádný náš zásah, který by směřoval přímo k likvidaci následků či škod, popřípadě evakuaci, neproběhl," sdělil mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák.

"Bylo to opravdu zemětřesení, nebyl to žádný důlní otřes. Bylo to někde u Hlučína na půl cesty mezi Opavou a Ostravou, hloubka kolem 12 kilometrů a magnituda 3,5, což už je docela silný otřes na naše poměry v České republice. Takhle silné jevy bývají v západních Čechách, ale ve Slezsku je to velmi vzácné," řekl vedoucí seismické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Jan Zedník.

Dostupné prameny podle něj uvádějí, že v roce 1935 bylo v této oblasti zaznamenáno zemětřesení o síle 4. Tak silný přirozený otřes jako dnes tam ale nebyl zřejmě desítky let.

"Je to přirozené zemětřesní, to znamená, že proběhlo na nějakém místním zlomu. Ve střední Evropě je nějaké napětí, které je způsobeno tím, že na jihu tlačí africká deska na naši euroasijskou desku a to napětí se přenáší dovnitř desky," vysvětlil Zedník.

Česko vykazuje díky své geotektonické struktuře slabou seizmickou aktivitu, která je omezena převážně na obvodové části Českého masívu. Předpokládá se, že zemětřesení zde vznikají vlivem tlaku alpského systému na tento blok. Území s nejvýraznější seizmickou aktivitou je region Kraslic v západních Čechách, které leží severně od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Druhá oblast se silnějšími otřesy je hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách.

V posledních dekádách byly v ČR silnější otřesy zaznamenány na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval zhruba tři měsíce a v prosinci 1985 otřesy dosáhly 4,6 stupně, což bylo nejvíce za uplynulých 100 let. Otřes tehdy způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních.

V severovýchodních Čechách byl popsán největší otřes v roce 1901, silou se přiblížil zemětřesení na Chebsku v roce 1985.

Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky letos v říjnu zveřejnili výsledky dlouhodobého zkoumání, podle kterých v posledních 20.000 letech docházelo na území v ČR (v Dolním Slezsku či v západních Čechách) k zemětřesením o síle až 6,5 stupně.

Související

Chorvatský voják před troskami domu v obci Petrinja, zhruba 50km od Záhřebu (29. prosince 2020).

Zemětřesení v Chorvatsku pocítilo i Česko. Otřásal se panelák

Bratislava a západ Slovenska hlásí otřesy půdy. Lidé tam pocítili dnešní zemětřesení z Chorvatska, uvedla agentura TASR s odvoláním na Kristiána Csicsaye z Ústavu věd o Zemi Slovenské akademie věd. Otřesy cítili kromě hlavního města i obyvatelé Trnavy, Šamorína či Nitry. Hasiči v Bratislavském kraji zatím nezaznamenali žádné škody ani zraněné.

Více souvisejících

Zemětřesení Česko Zemětřesení Moravskoslezský kraj

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy