Ostravsko zasáhlo zemětřesení. Na naše poměry bylo silné, říká odborník

Otřes zaznamenali lidé v Hlučíně, Kravařích nebo Markvartovicích. Epicentrum bylo v hloubce asi 12 kilometrů poblíž Hlučína na Opavsku. "Na tísňovou linku jsme do 06:00 obdrželi zhruba dvě desítky telefonátů. Žádný náš zásah, který by směřoval přímo k likvidaci následků či škod, popřípadě evakuaci, neproběhl," sdělil mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák.

"Bylo to opravdu zemětřesení, nebyl to žádný důlní otřes. Bylo to někde u Hlučína na půl cesty mezi Opavou a Ostravou, hloubka kolem 12 kilometrů a magnituda 3,5, což už je docela silný otřes na naše poměry v České republice. Takhle silné jevy bývají v západních Čechách, ale ve Slezsku je to velmi vzácné," řekl vedoucí seismické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Jan Zedník.

Dostupné prameny podle něj uvádějí, že v roce 1935 bylo v této oblasti zaznamenáno zemětřesení o síle 4. Tak silný přirozený otřes jako dnes tam ale nebyl zřejmě desítky let.

"Je to přirozené zemětřesní, to znamená, že proběhlo na nějakém místním zlomu. Ve střední Evropě je nějaké napětí, které je způsobeno tím, že na jihu tlačí africká deska na naši euroasijskou desku a to napětí se přenáší dovnitř desky," vysvětlil Zedník.

Česko vykazuje díky své geotektonické struktuře slabou seizmickou aktivitu, která je omezena převážně na obvodové části Českého masívu. Předpokládá se, že zemětřesení zde vznikají vlivem tlaku alpského systému na tento blok. Území s nejvýraznější seizmickou aktivitou je region Kraslic v západních Čechách, které leží severně od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Druhá oblast se silnějšími otřesy je hronovsko-poříčský zlom v severovýchodních Čechách.

V posledních dekádách byly v ČR silnější otřesy zaznamenány na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval zhruba tři měsíce a v prosinci 1985 otřesy dosáhly 4,6 stupně, což bylo nejvíce za uplynulých 100 let. Otřes tehdy způsobil praskliny ve zdech domů, spadly některé komíny a mnohde opadala omítka. Největší škody vznikly v obcích Skalná, Nový Kostel a Plesná na Chebsku, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních.

V severovýchodních Čechách byl popsán největší otřes v roce 1901, silou se přiblížil zemětřesení na Chebsku v roce 1985.

Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky letos v říjnu zveřejnili výsledky dlouhodobého zkoumání, podle kterých v posledních 20.000 letech docházelo na území v ČR (v Dolním Slezsku či v západních Čechách) k zemětřesením o síle až 6,5 stupně.