Studenti volili prezidenta nanečisto. Rozpolcení společnosti je patrné i u nich

Jihlava/Hradec Králové - Člověk v tísni organizuje Studentské volby od roku 2010. Mladí lidé se mají jejich prostřednictvím seznámit s principy demokratických voleb a platným volebním systémem. Nejvíc hlasů při prezidentské volbě "nanečisto" dostal dnes od studentů jihlavské průmyslovky Miloš Zeman. Za prezidenta by současnou hlavu státu dál chtělo 84 z nich. Na druhém místě skončil s 18 hlasy Michal Horáček. Studentské prezidentské volby se dnes dopoledne konaly také v královéhradeckém Gymnáziu J. K. Tyla vyzkoušely desítky studentů. V tomto případě ale Zeman zřejmě propadl.

Žádný kandidát na jihlavské průmyslovce nezískal nadpoloviční většinu platných hlasů, o prezidentovi by se tak rozhodlo ve druhém kole. Volit dnes v Jihlavě mohlo 308 studentů starších 15 let, zapojilo se jich 199. Za neplatné bylo označeno 14 procent odevzdaných hlasů, řekla ČTK Eva Neuwirthová, koordinátorka voleb ve Střední škole průmyslové, technické a automobilní.

Na jihlavské průmyslovce přišli k volbám postupně studenti a učni ze třinácti tříd. Účastnili se jich dobrovolně. Před studentskou volební komisí museli uvést své jméno a třídu, aby byli zaznamenáni ve voličských seznamech. Dostali instrukce, jak správně ve volebním lísku kroužkovat, aby zůstal platný. Komisi vedl student Radek Mátl. Příprava na práci ve školní volební komisi byla podle něj snadná, o účasti v té skutečné ale zatím neuvažuje. "To bych si určitě netroufl," řekl.

Studenti mohli vybírat z devíti prezidentských kandidátů. Podle vyučujících měli před volbou největší povědomí především o současné hlavě státu a o lidech mediálně známých. Zejména o Michalu Horáčkovi a Jiřím Drahošovi, zaregistrovali i Mirka Topolánka, řekla Neuwirthová. Studenty oslovené ČTK v průběhu voleb zaujal nejvíc Topolánek. Patnáctiletý student prvního ročníku Jiří ale dal svůj hlas Zemanovi. "Volil bych ho i v reálných volbách, kdybych už měl volební právo. Nepřipadal mi jako špatný prezident a ze zbytku kandidátů bych si nevybral," řekl.

"Studentské volby nejsou pro mě žádnou hrou. O politiku se zajímám dlouho, není mi lhostejné, co se tady děje. Z naší třídy už asi polovina odvolila a další se chystají," řekl David Doležal (16) z královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla. Jan Nouza (16) z prvního ročníku prozradil, kdo je jeho favorit. "Budu volit pana (Marka) Hilšera," uvedl.

U studentů, které zpravodaj ČTK oslovil, neměl současný prezident Miloš Zeman šanci. "Jsem si jistý tím, že současný prezident při volbách nanečisto na naší škole určitě nezvítězí. Prezident by měl lidi spojovat a měl by se snažit s každým mluvit, i když má rozdílné názory. Myslím si, že na naší škole první tři příčky obsadí Jiří Drahoš, Michal Horáček a Marek Hilšer," odhadoval Doležal.

Student Vojtěch Federsel hodil "volební" lístek Mirku Topolánkovi. "Není mi lhostejné, jak tato země bude vypadat v budoucnosti. Budu volit Mirka Topolánka," řekl. Ani on není se současnou hlavou státu spokojen. "Od prezidenta očekávám, že by měl republiku reprezentovat v zahraničí. Ten současný tak nečiní," dodal Federsel.

Zatímco Studentských voleb se mohli zúčastnit studenti starší 15 let, ve skutečných volbách mohou volit lidé až po dovršení 18 let. O prezidentský úřad bude v lednu soupeřit prezident Miloš Zeman s osmi vyzyvateli. Jsou jimi bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, diplomat Pavel Fischer, předseda strany Rozumní Petr Hannig, lékař Marek Hilšer, textař Michal Horáček, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek. První kolo volby prezidenta se koná 12. a 13. ledna, případné druhé bude 26. a 27. ledna.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Michal Horáček studenti Hradec Králové Jihlava Mirek Topolánek Jiří Drahoš Marek Hilšer Školství

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy